Jsme se vesmíru sami? Jak bude vypadat případné soužití s jinými druhy? A záleží na tom? Po této otázce pátrá věda od zrodu moderní astronomie a kosmonautiky. Lidstvo jako takové pak nějakou variací téhož řeší, co dělá člověka člověkem. Zatím všechny odpovědi, kterých jsme se dočkali, byly čistě na bázi úvah – a u většiny z nich takříkajíc krev tuhne v žilách. Nová ruská hypotéza přichází s další možností, jejíž výsledek je možná ještě o fous depresivnější, než je u jiných řešení Fermiho paradoxu zvykem.

Ve vědeckofantastickém románu Setkání s Rámou spisovatele Arthura C. Clarkea prolétne sluneční soustavou obří automatizovaná mimozemská sonda velká desítky kilometrů. Budoucnost alespoň pozemských kosmických sond ovšem bude zřejmě přesně opačná. V uplynulém měsíci americká NASA dokončila první fázi mise MarCO, která k Marsu vyslala prozatím nejmenší pár sond v historii. Bude-li úspěšná i druhá fáze – samotný průlet kolem Marsu – automatické mise zítřka se nejspíše budou dále zmenšovat.

Pokud chtějí lidé létat až na Mars, jen se sušenými potravinami si kosmonauti nevystačí. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto testuje, které ovoce a zelenina přežije náročné podmínky panující ve vesmíru.

Možná si pamatujete na nafukovací modul BEAM, který byl na jaře 2016 vynesen a nafouknut na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Jeho konstruktér, společnost Bigelow Aerospace, rozhodně nehodlá zůstat o nafukování modulu o velikosti obýváku. Představila svou na konci loňského roku založenou sesterskou společnosti Bigelow Space Operations (BSO), která by nafukovací kosmické konstrukce ráda využívala ke komerčním účelům. První soukromá kosmická stanice v režii BSO by tak mohla být vynesena do vesmíru již v roce 2021. 

Na start supernosiče Falcon Heavy společnosti SpaceX se čekalo od roku 2013. V úterý se konečně zadařilo a start rozhodně naplnil veškerá očekávání, byť se jeden stupeň místo úspěšného přistání neplánovaně zřítil do Atlantského oceánu. Nejenže nejsilnější raketa současnosti úspěšně vynesla svůj náklad k Marsu, ale Elon Musk opět dokázal, že jeho šoumenství je půvabně nakažlivé. Ty skutečně působivé mise nás ale teprve čekají.

Možná již v březnu by měla do pozemské atmosféry klesnout první čínská stanice Nebeský palác 1. Potenciálně minoritní kosmonautická událost má jedinou chybičku: před rokem se objevila informace, že řízení letového provozu nad stanicí ztratilo kontrolu. Nyní se však Čína ozvala s tím, že stanici stále ovládá a může tak vybrat, kam dopadne.