Před dvanácti lety zemřel lidskou rukou poslední původní pyrenejský medvěd. Z francouzské strany Pyrenejí přesto medvědi ještě úplně nezmizeli. Řadě lidí to paradoxně vadí a požadují zastavení programu na záchranu těchto šelem. 

Člověk je pro planetu jednoznačně náročný organismus. Bere si totiž víc, než Země vůbec stihne obnovit. A ještě je navíc nenasytný - takzvaný "Overshoot Day" (den, kdy vyčerpáme přírodní zdroje, které Země dokáže vyrobit za rok a tedy žijeme na dluh) přišel letos rekordně brzo, o pět dní dříve než loni. 

Tiše našlapují českými, moravskými a slezskými lesy a většinou je nikdy nevidí ani lidé, kteří je pozorují třeba dvacet let. Velké divoké šelmy, které člověk z české přírody vystrnadil, se pomalu vracejí. Fotopasti loví snímky rysů, vlků, divokých koček a v červenci jim neunikla ani čtyři kokořínská vlčata.

Existuje aplikace, která vám ukáže přesnou polohu hvězdných souhvězdí. Vzhledem k tomu, jak česká obloha v noci doslova září, představuje mobil displeje jednu z mála příležitostí, jak se na hvězdy podívat. Světelné znečištění není pouze problémem pro astronomy a milovníky tmy, ale má zásadní dopady na naše životy. A pokud bude současný stav pokračovat, můžeme za pár let na tmavou oblohu jenom vzpomínat.

Útoky psů, automobilový průmysl, pokračující urbanizace a nebo dobytek, který ještě před několika stovkami let v Austrálii nebyl, to vše ohrožuje australské koaly. Z některých oblastí už tento roztomilý symbol ostrovního státu už téměř vymizel.  

Ještě v polovině 70. let vědci předpokládali, že jsou všechny pozemské ekosystémy závislé na slunci. Záření naší životodárné hvězdy totiž umožňuje fotosyntézu, neboli spojování jednoduchých látek jako je voda a oxid uhličitý do složitějších organických látek – cukrů. V biologii potom mělo trochu nadneseně platit, že kam nemůže světlo, nemusí ani doktor.