Medicína ve 20. století učinila několik výrazných skoků kupředu, první pomoc v případě úrazu však ve srovnání s jinými obory příliš daleko nepokročila. Zastavování krvácení pomocí tlakových obvazů se rámcově provádí stále podobně jako ve vzdálenější minulosti. Změnit by to chtěla nová práce, která přišla s mobilní biotiskárnou tkání. Vynález byl zatím vyzkoušen na zvířatech, v dohledné době by přitom mělo dojít na testy i u lidí.

"Už vás zase trápí deprese? Prášky nezabírají? Nezoufejte – třeba nám pomohou bakterie!" Podobné závěry brzy nebudou v ordinacích psychiatrů ničím výjimečným. Výzkum za výzkumem totiž ukazuje, že střevní mikroflóra ovlivňuje náš mozek, hormonální systém i nervovou síť.

Chronický nedostatek spánku je tikajícím problémem moderního zdravotnictví. Přemíra světelného smogu z ulice i obrazovek počítačů, stále vyšší urbanizace a s ní i hluk, a samozřejmě uspěchané tempo doby, v součtu znamenají, že až třetina lidí trpí chronickým nedostatkem spánku. Na příčinách z hlediska organismu nezáleží. Je jedno, zda musíte ráno "dobrovolně" brzy vstávat do zaměstnání, anebo naopak nemůžete nedoprovodně dlouhé hodiny usnout. Tělo nedostává, čeho si žádá. Podle nové studie přitom nedostatek spánku ohrožuje i oběhový systém – a víme už, jak přesně se tak děje.

Dočkáme se poznání toho, co přesně tvoří naši osobnost? Na to zatím odpověď nemáme, je však možné, že se věda blíží alespoň k identifikaci rozdílu mezi mozkem při vědomí a v bezvědomí. Nová studie totiž identifikovala typ komunikace, který spolu mozek vede v bdělém stavu. Zdá se, že naše já žádné přesné sídlo nemá – spíše je určeno tím, jak moc je mozek aktivní.

Co způsobuje Alzheimerovu nemoc? Již nějaký čas se vědci přou o to, co přesně může být původcem choroby. Několik posledních studií stále výrazněji přináší argumenty k takzvané infekční teorii - podle ní by neurodegenerativní choroba mohla být vlastně infekcí. Nová práce Louisvillské univerzity, která odhalila spojitost mezi bakteriemi způsobujícími infekci dásní a Alzheimerem, k tomu přináší další lavinu argumentů.

Nanotechnologie, imunoonkologie, umělá inteligence – svět experimentální medicíny letos přišel s celou řadou pokročilých nápadů, jak léčit nejrůznější lidské problémy. Ačkoliv jenom malá část letošních lékařských vynálezů došla testování na lidech, naplní-li se alespoň polovina z nich, v příštím desetiletí nás zřejmě čeká zcela revoluční série změn v medicíně. Předzvěstí toho je ostatně skutečnost, že jsme se zřejmě dočkali narození prvních geneticky upravených lidí. Připomeňte si všechny medicínské milníky roku 2018.