Když v roce 2013 došlo na první sekvenování celé lidské DNA, projekt zabral 13 let a stál kolem 50 miliard korun. Dnes umíme totéž zvládnout za 20 tisíc korun a 30 minut - rychlost se přitom dále zvyšuje a cena snižuje. Konečně se tak začínají objevovat i praktické aplikace metody. Vědecký tým v Cambridge dokončil největší databázi sekvenované DNA na světě využitelnou pro lékařské účely. Zrychlit a zpřesnit by měla diagnózu pro tisíce britských pacientů. A jako příklad může sloužit i podobným snahám ve zbytku světa včetně Česka.

Doslova revoluční rozhraní pro čtení mozkové aktivity představili vědci projektu BrainGate. U tří pacientů s částečným nebo úplným ochrnutím se jim totiž podařilo dosáhnout tak vysoké míry přesnosti čtení jejich "myšlenek", že jim umožnili bezproblémově ovládat kurzor myši na obrazovce tabletu. Implantát o velikosti pilulky jim dovolit nakupovat nebo třeba chatovat způsobem, který by záviděl i Stephen Hawking.

Málokterý evoluční příběh je tak strhující, jako historie mitochondrií. Z mnoha rozumných důvodů se u savců předávají jen po matce, díky čemuž můžeme rekonstruovat dávné evoluční či demografické události z historie našeho rodu. No a zrovna když si tím začneme být nejjistější, přijde takový šok, jako že se mitochondrie mohou dědit i po otci.

Další významný posun v umělém pěstování tkání hlásí vědci z Německa. Podařilo se jim donutit k růstu srdeční buňky tak, aby z nich vznikla trojrozměrná, "uměle" vypěstovaná srdeční síň. Ta dokonce i tepe vlastním stahováním. Výzkum dokresluje pokrok na poli tvorby umělých orgánů.    

Od autonehod po sportovní poranění je řada lidí každý den vystavena poškození vnějších nervů. Situace obvykle neohrožuje život přímo, vede však k necitlivosti, slabosti či pocitům šimrání v poškozených prstech, rukou či nohou. Právě v nich se ukrývá tzv. periferní nervová soustava (PNS), tedy soustava nervů s vyloučením nejkritičtější centrální nervové soustavy (mozku a míchy). Poranění PNS může rapidně zhoršit kvalitu života, nový implantát stimulující elektrickým proudem regeneraci nervů je proto v léčbě krokem kupředu.

Čtení cizích myšlenek na obzoru! Právě tak by se daly nejspíše vnímat titulky mluvící o tom, že se v rámci nedávného experimentu podařilo poprvé "přenést myšlenky mezi třemi lidmi". Jak už to v případě podobně šokantních objevů chodí, realita je oproti revolučně znějícím titulkům o něco nudnější. Systém nazvaný BrainNet má totiž k telepatii notně daleko. To však neznamená, že nejde o významný dílek ve vědeckém poznání mozku.