Články s tagem: lidské tělo

Příroda

Nevěřte svým očím. Tohle není chameleon, ale úchvatná iluze

Nádherně zbarvený exemplář chameleona, napadne vás při prvním pohledu na snímek. Jenže video, které natočil Johannes Stötter, vás přesvědčí, že to je úplně jiný živočich. Víte jaký?
Člověk

Teplota lidského těla klesá a není úplně jasné proč

Nová studie potvrzuje zajímavý jev – lidská těla chladnou. Platí to jak pro obyvatele vyspělých zemí, tak pro domorodce z Amazonie.
Člověk

Nenechte se koronavirem uspat. Běhejte, cvičte, hýbejte se!

Fyzicky aktivní lidé zvládnou časy koronaviru, karantén a sociálního odstupu lépe než ti, kteří pohyb zanedbávají, anebo se dokonce uvedou do stavu blízkého zimnímu spánku. Dokládá to studie Hongkongské univerzity.
Vesmír

Astronauti si na Marsu mohou připíjet červeným vínem. A budou fit!

Vesmírný závod o Měsíc a Mars zrychluje a výzkumníci z Harvardu se starají o to, jak zajistit, aby vítězové byli po dosažení cíle schopni pohybu. Na webu Frontiers in Physiology vyšla studie o tom, že sloučenina resveratrol, která se nachází v červeném víně, zachovává svalovou hmotu a sílu u potkanů vystavených simulaci gravitace Marsu.
Člověk

Vědci poprvé navigovali kmenové buňky přímo do srdeční tkáně

I přes všechen pokrok na poli lékařství patří srdeční choroby stále mezi nejčastější zabijáky. Částečně je to způsobeno i naší nedokonalou schopností rekonstrukce a regenerace poškození srdeční tkáně. Různé výzkumy k této šlamastice přistupují různými metodami - někdo vše řeší pěstováním umělých orgánů, jiný vývojem mechanických komponentů, nyní se objevila další práce, která pro změnu sází na kmenové buňky. Ty se totiž jejím autorům pod vedením Adama Perrimana z Harvardu poprvé podařilo doručit cíleně do srdečního svalu. 
Člověk

Očkování proti stresu je o krok blíže realitě

Stres je nedílnou součástí života. Ve zdravé míře může být prospěšný - například když se potkáte se šavlozubým tygrem, adrenalin vám pomůže nejen dostat ze svého těla maximum, ale zároveň zapíše do vašeho mozku celý prožitek, takže si zkušenost ponesete do budoucna. Se zrodem civilizace se však u lidí přístup ke stresu proměnil. A nezdá se, že by se na této skutečnosti mělo něco změnit. Ba naopak. Co kdyby to však změnil lék, který by naši stresovou reakci přepsal? Právě k němu by mohlo směřovat nové odhalení toho, jak se se stresem vypořádávají půdní bakterie.
Člověk

Vědci umí v mozku potlačit špatné vzpomínky. Zatím u myší

Dalo by se poeticky říci, že v mozku je ukrytá naše duše, kterou tvoří vzpomínky a prožitky, formující osobnost každého z nás. Vzpomínky máme krásné, často nám dávají pocit štěstí. Mohou však mít i odvrácenou stránku – tu temnou. V takovém případě se objevuje riziko traumatu nebo jiného psychického problému. Vnitřní démoni jsou naším největším nepřítelem, se kterým se nejobtížněji bojuje. Mozek je zároveň tak komplikovaný orgán, že vědce překvapuje ještě dnes. Podle nové studie bude v budoucnu možné ovládat, zda budeme šťastní, nebo jestli se budeme propadat do duševní nepohody.
Člověk

Fágová terapie zachránila pacientku s nemocí rezistentní na antibiotika

Antibiotická rezistence každý rok zabíjí desítky tisíc lidí. Nemá sice na svědomí okatou epidemii, která by nechávala na každém rohu káru s mrtvými - rezistentní bakterie si však i tak začínají připisovat stále větší počty zabitých pacientů. Mrtvých přibývá zejména v nemocnicích. Front v boji proti rezistentním bakteriím je vícero - jednu z těch nejslibnějších nabízejí i upravené viry, bakteriofágy. Ty si nyní odbyly svou světovou premiéru v záchraně mladé pacientky.