Je to objev, který se může stát klíčem k poznání vzniku života na Zemi. Mohl by také zvýšit naději na jeho existenci jinde ve vesmíru.

Byla to jedna z osudových událostí pro život na naší planetě. Vědci teď dospěli k poznatkům, které na ni vrhají nové světlo.

Po dávné katastrofě zůstaly z opevněného sídla v údolí Jordánu trčet k nebi podivně sežehnuté a seříznuté trosky. Konečně mají vysvětlení.

Nastal vrchol meteorického roje Orionidy. Podívejte se na velkolepé nebeské představení. Je za ním kometa, která se stala inspirací pro betlémskou hvězdu.

Planeta Země je každým rokem bombardována velkým množstvím meteoritů. Není však snadné určit kadenci dopadu v určitém časovém rozpětí, protože většina starých kousků podlehne erozi. V pekelně rozpálené poušti Atacama se ale nachází nejstarší sbírka meteoritů na naší planetě, která pomohla určit míru dopadu v oblasti v časovém rozmezí dvou milionů let.

Na první pohled se může Země zdát jako docela příjemné místo k životu. Při pohledu z dlouhého časového hlediska se ale nacházíme na střelnici. Naši planetu každou chvíli zasáhne větší či menší vesmírné těleso. Události jako dopad tunguzského meteoritu, které sice nemají celoplanetární následky, ale i tak mohou z povrchu zemského vymazat větší město, nastávají zhruba jednou za sto let. Dopady daleko nebezpečnějších těles, které mohou vést k dalekosáhlým změnám klimatu a hromadným vymíráním, jsou daleko vzácnější.