Po dávné katastrofě zůstaly z opevněného sídla v údolí Jordánu trčet k nebi podivně sežehnuté a seříznuté trosky. Konečně mají vysvětlení.

Byl to výbuch, jaký lidstvo nepoznalo.  

Nastal vrchol meteorického roje Orionidy. Podívejte se na velkolepé nebeské představení. Je za ním kometa, která se stala inspirací pro betlémskou hvězdu.

Na první pohled se může Země zdát jako docela příjemné místo k životu. Při pohledu z dlouhého časového hlediska se ale nacházíme na střelnici. Naši planetu každou chvíli zasáhne větší či menší vesmírné těleso. Události jako dopad tunguzského meteoritu, které sice nemají celoplanetární následky, ale i tak mohou z povrchu zemského vymazat větší město, nastávají zhruba jednou za sto let. Dopady daleko nebezpečnějších těles, které mohou vést k dalekosáhlým změnám klimatu a hromadným vymíráním, jsou daleko vzácnější.  

Srážka s obrovským asteroidem a konec života na Zemi tak, jak jej známe, je oblíbeným námětem hollywoodských filmů i více či méně populárně-vědeckých dokumentů. Co byste ale řekli tomu, že Země byla jen během posledních dvaceti let terčem pro nejméně 556 vesmírných projektilů? A co kdybychom vám ukázali i mapu?

Podzemí ukrývá lecos, od pokladů přes dinosauří kosti po sem tam nějaké ty chilské horníky. Dostat se k jeho tajemstvím je pro nás ale technicky náročné a od určitých hloubek zatím nemožné.