Dobře si podiskutovat s člověkem s odlišnými názory může být příjemná a obohacující záležitost, někdy jde ale dost na nervy. Roli přitom hraje nejen osobnost diskutujících, ale i témata, o nichž si povídáme. Některá jsou extra výbušná, řádně stresující a pocuchají i dosud solidní vztahy.

Třebaže se to při pohledu z naší kotliny, kde nejpočetnější část populace představují lidé bez vyznání a třetina populace se pokládá za ateisty, může zdát zvláštní, ve většině zemí panují vůči ateistům zásadní předsudky. To se týká jak zemí, kde se, podobně jako v České republice, většina lidí nepokládá za věřící, tak zemí, kde je příslušnost k některému náboženství běžná či dokonce samozřejmá. Nejběžnějším předsudkem je, že ateisté postrádají pevně ukotvenou morálku, a jsou proto náchylnější k neetickému jednání. Jak běžný ale tento názor je? Vyznívá pomalu v sekulárních společnostech? A sdílejí jej i sami ateisté?

Nevíte, kam dřív skočit, protože nedovedete nikomu nic odmítnout? V tom případě zbystřete! Pravděpodobně se nemáte příliš rádi a zaděláváte si také na pořádný problém. Jak vystoupit ze začarovaného kruhu přehnané ochoty? 

Dechberoucí záběry přírody, nádherné malby či úchvatná hudba. To vše nás dokáže pohltit, prodchnout a uchvátit. Napadlo vás ale, čemu vlastně vděčíme za to, že se dokážeme nadchnout pro krásu?

Existují lidé, kteří se při nakupování nedokáží ovládnout. Hází do košíku jednu věc za druhou, bez ohledu na to, co skutečně potřebují a na co mají peníze. Jejich přesným opakem jsou lidé, kteří trpí takzvanou finanční anorexií - bojí se při nakupování udělat radost sami sobě. A raději si tiše zoufají.

Kdo nevlastní alespoň jednoho plyšáka, přestože mu už dávno není deset, ať hodí kamenem. Proč si ale dospělí pořizují nebo uchovávají plyšové hračky? Může to sice vypadat jako infantilní projev, ve skutečnosti jde ale o něco jiného... Za své plyšáky se už nemusíte stydět!