Humor a deprese k sobě mají blíž, než si myslíte
14. 1. 2020 – 17:52 | Člověk | Radek Chlup | Diskuze:
Pozoruhodná studie kanadských psychologů upozorňuje, že humor může být i nezdravý.
Humor a deprese jsou dva odlišné světy, které jsou součástí našich životů. Jsou to dva protiklady, které spolu souvisejí, píše se ve studii kanadských psychologů.
Humor je každodenní součástí lidského života. Neslouží nám jen k pobavení, ale také jako vyrovnávací mechanismus.
Humor může také odrážet stav deprese a styl humoru, který používáme, leccos vypovídá o našem psychickém zdraví, aniž bychom si to uvědomovali.
Poznej svůj humor
Rod Martin, profesor psychologie na Univerzitě Západní Ontario, sestavil se studenty test, který vyhodnocuje, jaký druh humoru používáte.
Dotazník dělí humor do čtyř kategorií – sdružující, sebepodporující, sebezraňující a agresivní.
Sdružující humor rozesměje a baví ostatní neškodnými vtipy, přináší klid a posiluje mezilidské vztahy.
Sebepodporující humor je vtipný pohled na život. Používáme ho, pokud se cítíme vystresovaní. Podporujeme tak sebe nebo ostatní.
Sebezraňující humor je ponižující vtipkování na vlastní účet. Smějeme se, když jsme ztrapňováni ostatními nebo se zesměšňujeme sami. Skrýváme tak skutečné emoce před sebou samými i před ostatními.
Agresivní humor používáme s cílem znevážit a ponížit ostatní nebo jimi manipulovat. Je to útočný humor, často sexistický či rasistický.
První dva typy humoru jsou odborníky označovány za zdravé, zbylé dva za nezdravé. V tomto testu můžete zjistit, k jakému typu se přikláníte.
Studie Univerzity Západní Ontario hledala spojitost mezi jednotlivými typy humoru a depresí, která postihuje miliony lidí po celém světě.
Kromě toho se vědci snažili zjistit, zda vztah mezi nezdravým humorem a depresí ovlivňuje genetika, zda je tedy dědičný.
Humor nešťastných klaunů
Ve studii zkoumali 1154 australských dvojčat, 339 párů bylo jednovaječných, 236 dvouvaječných. Dvojčata byla vždy jednoho pohlaví, součástí experimentu byli muži i ženy.
Z celkového počtu lidí jich mělo 145 deprese. Všichni účastníci výzkumu vyplnili dotazník, který se týkal jejich stylu humoru, přičemž tři otázky se týkaly právě deprese.
Ženy měly dvaapůlkrát větší pravděpodobnost vzniku deprese než muži, což na základě jiných studií není nic nového. A jak tým očekával, jedinci s depresemi používali sebepoškozující humor více než ostatní, přičemž depresivní páry používaly zdravý humor v menší míře než dvojčata bez deprese.
Vědci ale nezaznamenali rozdíly v tom, jak lidé s depresemi a lidé s dobrou psychickou kondicí používali agresivní humor.
Badatelé také porovnali jednovaječná a dvouvaječná dvojčata, aby zjistili, zda ve vztahu nezdravého humoru a deprese hraje roli i genetika s prostředím.
Nakonec výzkumníci připsali 26 procent rozdílů ve skóre u deprese genetickým faktorům a 74 procent nesdíleným faktorům prostředí. (Situace, kdy se dvojčata učila v odlišných třídách nebo pokud měla své vlastní kamarády.)
Sdílené prostředí, třeba výchova v jedné rodině, nemělo na humor žádný dopad.
Podle dalších výsledků měla pozitivní korelace mezi depresivní škálou a sebepoškozujícím humorem i negativní souvztažnost mezi depresivní škálou a sebepodporujícím humorem také základ v genetice.
Jsme jako zrcadla
Výsledky studie nám jasně říkají, že způsob, jakým používáme humor, je svázán s naším psychickým stavem. Některé z korelací jsou způsobeny genetickými vlivy, které však zatím nelze specifikovat.
Není zatím úplně jasné, co tyto korelace znamenají. Vybírají si lidé s depresí nezdravý humor záměrně, aniž by se snažili zlepšit svou situaci zdravým humorem? Nebo právě nezdravý humor deprese podporuje?
Je možné, že depresi a druh humoru ovlivňují hlavně genetické a environmentální faktory. Budeme potřebovat další výzkumy, abychom se dostali v poznání více do hloubky.
Tak či onak, pokud si sami ze sebe děláte ponižující legraci nebo se smějete sami sobě, když vás někdo ponižuje, asi máte problém s depresemi.
I když nebyl s depresemi spojen agresivní humor, tak lidé, kteří ponižují a urážejí druhé, ať už vážně nebo humorem, vždycky poukazují sami na sebe. Buď na svoji mizernou povahu či na problémy ve svém životě, které neumějí řešit.
Jsme zkrátka jako zrcadla, v nichž se druzí odrážejí.