Nový výzkum z Nového Zélandu ukazuje, že lidé, kteří si vědomě zvolili méně konzumu a osvobodili se od honby za hmotnými statky, nacházejí hlubší smysl života, uspokojení a sociální propojení než ti, kteří utrácejí víc. Čím nasytitší zdá být svět, tím naléhavěji lidé hledají "dostatečnost" – a právě v ní může být odpověď na trvalé štěstí.

Úsměv v tramvaji, krátký rozhovor s prodavačem nebo jen přikývnutí na pozdrav. Tyto zdánlivě bezvýznamné interakce s cizími lidmi mohou mít hlubší vliv na naše duševní zdraví, náladu i vztah ke společnosti, než jsme si dosud mysleli. Nová studie ukazuje, že psychologická štědrost v každodenních situacích přináší konkrétní benefity – nejen pro ostatní, ale i pro nás samotné.

Štěstí. Slovo, které každý chápe trochu jinak, ale touží po něm téměř každý. Co však skutečně dělá lidi spokojenými napříč různými kulturami, jazyky a ekonomikami? Odpověď přináší nový mezinárodní výzkum mezi více než 200 000 lidmi z 22 zemí. Ukazuje, že bez ohledu na původ a příjmy se lidé cítí „dobře“, když mají vztahy, smysl a stabilitu.

Jak zlepšit každý svůj den tak, aby byl celý váš život šťastnější? Recept na lepší život v nedávném výzkumu hledali kanadští vědci. Došli přitom k závěru, že spočívá v maličkostech, které ovšem nejsou pro každého samozřejmostí.

Nová studie klade rovnítko mezi častější pocity štěstí a bohatství. A má pro to zajímavé vysvětlení.

Nové studie dokazují, že pocit sounáležitosti s komunitou, rodinou či přáteli je pro štěstí důležitější než bohatství.