Pokud platí, že pohřbívání zesnulých je známkou vyspělosti kultury, středověká anglická vesnice Wharram Percy na severu hrabství Yorkshire si tu svou za rámeček zřejmě nedala. Zdejší nález polámaných, spálených či jinak zohavených lidských těl objevených v pohřební jámě přesto vypovídá mnoho o někdejších venkovských zvycích.

Jako by nestačilo, že světové oceány jsou plné nejrůznějšího odpadu. Na evropském pobřeží tiká další ekologická bomba - tentokrát doslova. Po druhé světové válce se zde do moře naházela spousta nevybuchlých granátů a pum. Jen na dně Severního a Baltského moře leží 1,6 milionů tun takového válečného harampádí, které se začíná pomalu rozpouštět. Odstranění těchto pozůstatků války by podle expertů stálo miliardy. Něco se ale musí udělat, protože nebezpečí je čím dál tím větší.

To, že není dobré příliš to přehánět s alkoholem nebo jíst hodně sladkostí, je známá věc. Tělu však dají zabrat i některé zdravé potraviny. Pokud člověk nezná míru, mohou mu především některé druhy zeleniny a ryb způsobit nepříjemné zdravotní potíže. 

Možná to znáte z vlastní zkušenosti. Většina věcí i živých tvorů nás na první pohled nechává chladnými. V obecné populaci byste nalezli jen málo sběratelů židlí či stolů, stejně jako chovatelů studenokrevných zvířat. Jakmile se ale věci či bytosti začnou podobat lidem, mizí najednou nezájem stranou. Roztomilé plyšáky a panenky, nebo auta s maskami a světly připomínajícími odhodlané tváře, lidé zbožňují, vyhledávají a sbírají. Psi a kočky s kulatými "dětskými" obličeji jsou nejoblíbenějšími domácími mazlíčky a příznivé pocity v nás vyvolávají i mláďata ostatních savců. 

K Zemi míří obří asteroid. Vybuchla supernova. Zastavilo se zemské jádro. Probouzí se supervulkán. Šíří se smrtelná infekce. Přicházejí zombie. Startují jaderné rakety. Útočí zabijáčtí roboti… Náměty katastrofických románů, filmů a seriálů jsou zdánlivě nevyčerpatelné. Jak byste se ale opravdu chovali, pokud by váš svět směřoval ke konci? 

Když se černé ovci narodilo bílé jehně, věděli vědci, že mají vyhráno. Poprvé se jim podařilo úspěšně vytvořit klonované zvíře. Protože mateřské buňky pocházely z vemene, při hledání jména se jim hned vybavila zpěvačka s bujným dekoltem Dolly Partonová. Ovci Dolly pak veřejnosti představili po půl roce, 23. února 1997.