Až donedávna to byla jedna z nezodpovězených evolučních hádanek. Teď už vědci chápou, proč se rodí i neidentická dvojvaječná dvojčata.

Rady, že jedna dvě sklenky alkoholu denně neškodí, jsou rozšířené. Zejména těhotné ženy by jim ale neměly naslouchat a dodržovat nejen "suchej únor", ale "suché těhotenství". Nová studie dospěla k varovným závěrům.

Děti se na svět po porodu připravují už během pobytu v děloze.

Rok co rok se na světě narodí 15 milionů dětí předčasně. Vlivem různých okolností toho číslo v průběhu času roste. Ačkoliv se jenom menší část z nich narodí extrémně brzy, před 30. týdnem těhotenství, lékaři jim doposud nebyli schopni výrazněji pomoct. Blíží se však snad nová metoda, která by mohla pomoct extrémně předčasně narozeným dětem, které se v matčině děloze ohřály jenom na 21 až 24 týdnů.

Není žádných pochyb, že dlouhý zárodečný vývoj placentálních savců představuje jeden z největších evolučních vynálezů. Zatímco se naši nejbližší příbuzní, vačnatci, musí spokojit s několika málo dny zárodečného vývoje, zárodky placentálů v děloze matky pomalu dozrávají i celé měsíce. Zárodečný vývoj charakteristický tvorbou sofistikované placenty a intenzivní výměnou látek mezi matkou a plodem, který se vyskytuje jen u placentálních savců, dokonce dal celé skupině jméno. Jak se ale dlouhé těhotenství vlastně vyvinulo? Studie zárodečného vývoje u vačnatců naznačuje, že na počátku všeho mohla být agresivní reakce matky na vajíčko – zánět.

Slova o tikání biologických hodin si někdy vyslechla snad každá žena po třicítce. Varování ze všech stran jsou jednoznačná – pokud neotěhotníte do 35 let, máte jen mizivou šanci, že se vám to ještě povede. Plodnost ženy se sice s věkem snižuje, ale podle odborných studií výrazně pomaleji, než straší ženské časopisy.