Nikdo na světě nemládne - a neplatí to bohužel jenom pro živé bytosti, ale i pro infrastrukturu. Její občasný kolaps sebou totiž dovede předčasně vzít i náhodné kolemj(e)doucí, jako se stalo v případě loňského pádu mostu v italském Janově. Ani české mosty na tom nejsou zrovna zářně. Problém je, že revize a údržba staveb stojí mnohdy značné sumy. A paradoxně, čím úspěšnější je kontrola staveb v předcházení tragédií, tím menší pozornost se kontrole staveb v průběhu času věnuje. Nový výzkum z dílny italských institucí, univerzity v Bath a NASA však slibuje, že by statikům mohly pomoct strojové algoritmy spolu se satelity.

Jakoby nestačilo, že letošní rok začal přistáním čínské sondy na odvrácené straně Měsíce a že si v nejbližších dnech budeme připomínat padesáté výročí letu Apolla 11 - také Indie se rozhodla, že Měsíc je jejím příštím cílem. Půjde-li vše podle plánu, v neděli před půlnocí našeho času se pokusí vyslat k Měsíci svou první povrchovou sondu Chandrayaan-2. Ta by následně po dvouměsíčním letu mohla přistát u jižního pólu Měsíce 6. září tohoto roku. Jde o další ukázku stále vyššího zájmu o naši nejbližší přirozenou oběžnici.

Vedení americké vesmírné agentury NASA dalo zelenou unikátní misi, která bude navíc první svého druhu v historii kosmických letů. V rámci této mise by měl v roce 2034 na povrchu Saturnova velkého měsíce Titan přistát velký vrtulový dron Dragonfly (česky Vážka). Jeho úkolem bude po další nejméně dva roky provádět letecký průzkum Titanu, prokládaný řadou mezipřistání, během nichž bude dron analyzovat organické chemické sloučeniny a jiné materiály, nacházející se na povrchu tohoto měsíce. Půjde o první vícerotorový dron odlišný od jednoduché helikoptéry, vypuštěný do atmosféry jiného světa. Mnozí vědci budou v rámci této mise pracovat po velkou část svého života.

Růže, která je nejčastěji spojována s romantikou, se díky vědcům z Texaské univerzity v Austinu může stát ještě něčím více. Vymysleli a vynalezli zařízení pro sběr a čištění vody, které je inspirováno touto elegantní květinou a může dramaticky zlepšit současné metody.

I přes všechen pokrok na poli lékařství patří srdeční choroby stále mezi nejčastější zabijáky. Částečně je to způsobeno i naší nedokonalou schopností rekonstrukce a regenerace poškození srdeční tkáně. Různé výzkumy k této šlamastice přistupují různými metodami - někdo vše řeší pěstováním umělých orgánů, jiný vývojem mechanických komponentů, nyní se objevila další práce, která pro změnu sází na kmenové buňky. Ty se totiž jejím autorům pod vedením Adama Perrimana z Harvardu poprvé podařilo doručit cíleně do srdečního svalu. 

Nový výzkum zjistil, že peří vzniklo 100 milionů let před ptáky. Tento objev zásadně mění to, jak nahlížíme na ptáky, dinosaury, pterosaury a samotné peří, jeho funkci a roli v největších událostech evoluce. Ještě před masovým vymřením dinosaurů mělo peří u zvířat hlavní účel izolace teploty a vypadá to, že ho měli už první dinosauři.