Články s tagem: věda a poznání

Vesmír

Jak poznáme vzdálené obyvatelné planety? Díl první

Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? Nedávná konference The Astrophysics of Planetary Habitability se zabývala právě těmito tématy. Jaké odpovědi i nové otázky nám přinesla?
Člověk

Tutanchamon měl železnou dýku z vesmíru

Příběh Howarda Cartera, britského egyptologa a objevitele Tutanchamonovy hrobky, obletěl svět. Inspiroval celé generace egyptologů a zásadním dílem přispěl ke zviditelnění do té doby poněkud obskurního oboru. Stejně tak dal vzniknout romantickým představám o božských faraonech, jejich kletbách a vraždících mumiích, které se staly nedílnou součástí literární a filmové kultury. Rozhodně ale neplatí, že by se okolo místa faraonova posledního odpočinku určité záhady nenašly. Můžeme si jen domýšlet, jak překvapený musel Carter být, když na boku mumie z doby bronzové našel prvotřídní železnou dýku…
Člověk

Neuvěřitelná cesta: 'Africký' Madagaskar kolonizovali z Asie, potvrzují zemědělské plodiny

Afrika je kolébkou lidského rodu. Madagaskar, rozlehlý ostrov ležící asi 500 kilometrů od jejího jihovýchodního pobřeží, tak měli první lidé doslova na dlani. Když se ale cestovatelé a výzkumníci zaposlouchali do mluvy místních lidí, zjistili, že tu něco nehraje.
Příroda

Co mají společného parohy jelenů a 'přerostlé' spermie octomilek?

V přírodě můžeme nalézt řadu "přebujelých" orgánů, které na první pohled nikterak nepomáhají svým nositelům k přežití. Parohy jelenovitých sudokopytníků, masivní rohy brouků i ocasy pávů se vyvinuly působením pohlavního výběru. Všechny tyto ozdoby ale blednou před spermiemi octomilek, které mohou u některých druhů dosahovat až několikanásobku délky těla drobné mušky.
Člověk

Lidská evoluce stále pokračuje. Jak se dál vyvíjíme?

Často můžeme zaslechnout, že lidská evoluce v podstatě skončila. Ne, že by se lidé nemohli svému prostředí nadále přizpůsobovat, ale už to nemají zapotřebí. Lidská kultura spojená s takovými vymoženostmi jako je bydlení, odívání, sociální péče a pokročilé zdravotnictví podle těchto názorů odsunula evoluci na druhou kolej.
Člověk

Jak zkrotit migrénu? Zeleným světlem

"Modrá je dobrá" za řady okolností, ale rozhodně ne při migréně. Tak by šlo ve stručnosti shrnout výsledky nejnovějšího výzkumu amerických a izraelských lékařů. Právě modré světlo podle nich příznaky migrény zhoršuje nejvíc. Skoro stejně na tom je ale i červené a žluté záření. O něco lepší je bílé světlo, ale překvapivě příznivé účinky má hlavně záření zelené barvy. Že už jste podobné doporučení slyšeli, nebo dokonce vyzkoušeli na vlastní kůži?
Vesmír

Megalomanský Mars. Na rudé planetě řádily vlny tsunami až tisíckrát větší než na Zemi

Rudou planetu dnes pokrývá suchá mrazivá pustina. Vlivem nízkého atmosférického tlaku se na jejím povrchu takřka nikdy neudrží tekutá voda – tu zde nalezneme buď ve formě ledu, nebo vodní páry. Kapalná zůstává jen výjimečně, za přítomnosti vhodných příměsí, a vždy jen po krátkou dobu. Dnešní Mars tak rozhodně není žádnou rajskou zahradou. Před miliardami let tomu ale mohlo být docela jinak.
Člověk

Nečekaný vedlejší účinek: Paracetamol zřejmě snižuje empatii

Schopnost empatie vykazuje řada živočichů, u lidí je nicméně nadání odečítat cizí pocity neobyčejně rozvinuté a zřejmě stojí za naší schopností konat pro dobro celku. Nejen, že je tedy empatie nutnou podmínkou pro naše každodenní jednání, ale navíc zřejmě umožnila vznik a rozvoj naší civilizace. Jaké mozkové dráhy ale za empatii zodpovídají? A nemohou její normální fungování narušit některé léky?