Články s tagem: věda a poznání
Člověk
Archeologové objevili dva unikátní pohřby na lodi. První po 50 letech
28. 7. 2019
|
Radek Chlup
V Uppsale ve Švédsku objevili dva vzácných pohřby na lodi. Jeden z nich byl absolutně neporušený. Pozoruhodné ale byly hlavně pozůstatky, které v hrobě byly uloženy. V lodi se nacházel jeden člověk, pes a kůň – všichni ve velmi dobrém stavu.
Příroda
Jsou lepší psi, anebo kočky? Minimálně srovnání mozků nese jasnou odpověď
27. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Nekonečné téma společenských debat - vyšší inteligence psů, anebo koček - se dočkalo rozhřešení. Alespoň tedy do převahy části mozku obou savců. Odpovědí (alespoň částečně) poskytl dva roky starý výzkum, který zároveň posloužil jako vynikající ilustrace toho, proč je to s mezidruhovým poměřováním inteligence složité. A dokonce i to, proč inteligence není automatickou výhodou.
Vesmír
Mléčná dráha se zrodila ze spojení s trpasličí galaxií, zjistila studie
27. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Mladý vesmír byl po svém vzniku agresivním prostředím. Před 13 miliardami let, sotva pár stamilionů po Velkém třesku, z první zformované hmoty začaly vznikat hvězdy. A dělo se tak velmi rychle. Ze shluků podobných útvarů brzy začaly vznikat první trpasličí galaxie - jak ale z takových útvarů vznikly větší galaxie? To se pokusil vyřešit tým španělských vědců. Jejich model rozšiřuje poznání pravděpodobného zrození Mléčné dráhy mnoho miliard let nazpět.
Příroda
Vědci zjistili, jak rostliny dýchají. Chtějí vyšlechtit plodiny odolné proti suchu
26. 7. 2019
|
Radek Chlup
Již od 19. století botanici vědí, že listy rostlin mají průduchy – stomata, které obsahují složitou vnitřní síť vzduchových kanálků. Dosud ale nebylo známo, jak tyto kanály uvnitř struktury listů fungují, aby na správná místa přiváděly stálý tok CO2 do každičké buňky plodiny. Nyní však vědci dokázali vysledovat, jak rostliny vytvářejí sítě vzduchových kanálků, které fungují jako plíce rostliny.
Příroda
Voda pod aljašským permafrostem je překvapivě bohatá na mikroby
25. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Hluboko pod aljašským permafrostem existuje podzemní jezero, které bylo v izolaci vůči zbytku pozemské fauny možná až posledních 50 tisíc let. Výzkumníci se dlouho obávali, že zdejší prostředí bohaté na rozpuštěné soli bude k životu příliš agresivní. Namísto toho tu objevili vysoké zastoupení mikrobuněčného života procházejícího evolucí společně se zdejšími viry. Odhalila to studie Washingtonské univerzity vedená Zachary Cooperem.
Příroda
Změny klimatu se do roku 2050 mohou stát existenční hrozbou pro lidstvo
24. 7. 2019
|
Radek Chlup
Konec klimatických změn sice není nemožný, ale současná situace je stále zoufalejší. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud v příštích 30 letech nenastolíme potřebná opatření, naše planeta se oteplí o tři stupně Celsia, což povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.
Příroda
Takhle vypadá kvantové provázání, fyzici jej poprvé vyfotili
23. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Kolem kvantové fyziky existuje takové množství prazvláštních jevů, že nad tím nejen selský rozum občas zůstává stát. Jedním z nich je i takzvané kvantové provázání dvou částic na dálku, které dělalo problémy i Albertu Einsteinovi. Jakkoliv však sám největší fyzik 20. století mohl o kvantové fyzice pochybovat, dnes již s jistotou víme, že kvantové provázání existuje - nejnověji se jej dokonce podařilo vyfotit.
Příroda
Nově objevený čínský dinosaurus chodil po dvou
22. 7. 2019
|
Ladislav Loukota
Pro většinu dinosaurů platí, že jejich domnělá podoba vzniká z rekonstrukce části těl několika jedinců. Podobu tří čtvrtin dinosaurů známe jenom z ostatků pěti a méně kusů - a platilo to i pro druh Auroraceratops rugosus, který byl objevem v roce 2005 v poušti Gobi. Jeho podobu paleontologové odhadli na základě jediné objevené lebky. To však již neplatí - nové nálezy totiž mění, co jsme si o tomto druhu mohli jenom domýšlet. Například nově víme, že nehodil po čtyřech, ale po dvou.