Články s tagem: věda a poznání

Jářku, máme tu dalšího vědce, který se vyjadřuje k mimozemským civilizacím! Tentokrát jde o Douglase Vakocha, který na pařížské konferenci nadhodil, že si nás mimozemské civilizace možná drží ve své zoo. Jako vždy, když se vědecká osobnost vyjadřuje k tématu podobného druhu, zpráva zaujala světový tisk. V praxi jde však přinejlepším o další druh čehosi, co je jenom o trochu poučenější názor než věštění z kávové sedliny.

Poprvé v historii se genetikům podařilo vytvořit zcela nový genom živočicha tak, že jej "naprojektovali" jenom v počítači. Výsledkem bylo DNA bakterie, které sice stálo na mustru existujícího živočicha, ale jeho genom byl upraven tak, že šlo o jakýsi "upgrade" původního druhu. Jde o "umělý život"? A má nás takový pokrok děsit, anebo fascinovat?

Kanibalismus je v přírodě poměrně běžnou kratochvílí, velmi špatně se však určují jeho důvody. Nová studie francouzských vědců Albana Defleura a Emmanuela Desclauxe se však možná poprvé dopídila k tomu, proč se skupina neandrtálců před 120 milénii rozhodla ochutnat své "kolegy". Za vše paradoxně mohl odchod předešlé doby ledové.

Jednoduché kosmické organismy by mohly na Marsu docela dobře přežívat. Naznačuje to nová studie Německého střediska pro letectví a kosmonautiku na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Jednoduchým životním formám se během něj dařilo po rok a půl - a to naznačuje implikace jak pro hledání života na Marsu, tak možná i výměnu života mezi planetami.

Mikrovlnnou troubu naprostá většina lidí používá k ohřevu jídla. Když se však dostane do rukou vědcům, látají jiskry, praskají skla nebo třeba vzniká plazma.

Každé tři hodiny snímají a analyzují vodu v Patagonii speciální snímače. Vědci Centra pro výzkum mořských ekosystémů při chilské Jižní univerzitě (UACH) se na jednom z nejnehostinnějších míst snaží svým výzkumem předpovědět důsledky oteplování klimatu v dalších světových mořích.