Články s tagem: věda a poznání

Magazín

Neobyčejný příběh ženy, která změnila pohled na šimpanze

Jane Goodallová se zvířaty spojila celý svůj život. Zkoumání šimpanzů věnovala desítky let a získala přelomové poznatky. Slavná etoložka dnes slaví pětaosmdesáté narozeniny.
Vesmír

Pozemské organismy přežily v otevřeném vesmíru 533 dnů

Jednoduché kosmické organismy by mohly na Marsu docela dobře přežívat. Naznačuje to nová studie Německého střediska pro letectví a kosmonautiku na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Jednoduchým životním formám se během něj dařilo po rok a půl - a to naznačuje implikace jak pro hledání života na Marsu, tak možná i výměnu života mezi planetami.
Technologie

Plazma v mikrovlnce, 1. díl: O plazmatu a bizarních pokusech s mikrovlnkami

Mikrovlnnou troubu naprostá většina lidí používá k ohřevu jídla. Když se však dostane do rukou vědcům, látají jiskry, praskají skla nebo třeba vzniká plazma.
Příroda

Zévy pomáhají korálovým útesům tím, že je ničí

Korálové útesy Indo-Pacifiku hostí fascinující ekosystémy s vysokou biologickou rozmanitostí. Pestrá škála organismů žije na skále tvořené vápenatými schránkami korálů, ruduch a dalších organismů. Aby mohl útes růst, musí být ve vodě dostatek vápníku a roztoků uhličitanů. Předpokládá se, že část těchto látek se uvolňuje při biologickém rozkladu útesu. Korálový útes tak pokračuje v životě za cenu ničení svých mrtvých částí.
Příroda

Chobotnice vs. Darwin. Rozjeli hlavonožci vlastní verzi evoluce?

Tryskový pohon, osm chapadel, perfektní maskování a vynikající inteligence. Kam se hrabe Predátor. Pokud bychom na Zemi hledali předobraz mimozemských dobyvatelů, krakatice, sépie a chobotnice nic nepřekoná. V posledních letech se navíc množí důkazy, že chobotnice a jim příbuzní, dvoužábří, hlavonožci v nevídané míře zasahují do přepisu svých genů. Podle nového výzkumu dokonce bývají tyto zásahy vyvážené menší proměnlivostí na úrovni DNA. To nedokazuje nic menšího, než že si dvoužábří rozvinuli speciální způsob přizpůsobování změnám prostředí.
Příroda

Vymírání hmyzu není zřejmě tak vážné, jak hrozila nedávná studie

Máme se do konce století rozloučit s hmyzem? Právě před tím varovala v únoru nová metastudie, tedy práce, která analyzovala desítky jiných prací ve snaze najít obecný trend. Hmyzí apokalypsa, která měla hrozit k roku 2100, se však možná odkládá. Hned několik protireakcí totiž v původní metastudii našlo sérii pochybení. Paradoxem kontroverzního výzkumu je skutečnost, že v kauze kolem apokalyptického tvrzení zapadla její nejzajímavější zjištění.
Příroda

Způsobil prodloužení poslední doby ledové dopad komety?

Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.
Člověk

Komplexní společnosti se vyvinuly ještě před mravokárnými náboženstvími

Hledání kořenů náboženství je i v dnešním světě ošidným tématem. Většina světové populace vyznává nějaký druh náboženské víry a přísně racionální vědecký pohled na počátky moderních náboženství je pramálo slučitelným s většinou z religiózních světonázorů. Část zastánců náboženských dogmat má ostatně za to, že lidé potřebují víru v boha – bez vyššího řádu, který dosáhne mimo dohled světské moci, by se totiž dle nich společnosti rozpadly. Nová studie pod vedením Patricka E. Savage jim v tom však díky stopování vývoje lidských populací oponuje – alespoň do jisté míry.