Články s tagem: věda a poznání

Příroda

Nalezli v Číně nejstarší dosud objevené mnohobuněčné organismy?

Život na Zemi vznikl asi před čtyřmi miliardami let. Přinejmenším tomu nasvědčují různé nepřímé důkazy. S přímými důkazy – zkamenělinami nejdávnějších organismů – je potíž. Hornin z tak vzdálené minulosti se zachovalo jen málo a z této trošky jen malá část neprošla výraznou přeměnou za vysokých teplot a tlaků. 
Příroda

Velikost není všechno: 'Ptačí mozečky' jsou daleko efektivnější než mozky savců

Ptáci jsou schopní neuvěřitelných mentálních výkonů. Není žádným tajemstvím, že se někteří z nich dokážou naučit lidská slova či krátké věty. Krkavcovití pěvci a papoušci toho ale dokáží ještě daleko víc. Naučená slova jen "nepapouškují", ale po svém způsobu dokážou komunikovat s člověkem. 
Příroda

Jak pozná můra, do kterého květu pasuje její sosák?

Každý, kdo někdy pozoroval motýly, jak svými dlouhými sosáky vysávají nektar z hloubi květů, se nad touto jejich zvláštní strategií musel pozastavit. Jak mohl podobný zdánlivě překombinovaný způsob obživy vůbec vzniknout? Nejde ani tak o samotné zástupce hmyzu, jejichž srolovaný sosák může dosahovat až několikanásobku délky těla, nebo květy, jejichž kalichy jsou hluboké i desítky centimetrů. Nejpozoruhodnější je koevoluce těchto dvou kreativně soupeřících stran, která vede k tomu, že ústní ústrojí konkrétního druhu motýla přesně zapadá do květů třeba jen jediného druhu rostliny. 
Vesmír

Jak poznáme vzdálené obyvatelné planety? Díl první

Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? Nedávná konference The Astrophysics of Planetary Habitability se zabývala právě těmito tématy. Jaké odpovědi i nové otázky nám přinesla?
Člověk

Tutanchamon měl železnou dýku z vesmíru

Příběh Howarda Cartera, britského egyptologa a objevitele Tutanchamonovy hrobky, obletěl svět. Inspiroval celé generace egyptologů a zásadním dílem přispěl ke zviditelnění do té doby poněkud obskurního oboru. Stejně tak dal vzniknout romantickým představám o božských faraonech, jejich kletbách a vraždících mumiích, které se staly nedílnou součástí literární a filmové kultury. Rozhodně ale neplatí, že by se okolo místa faraonova posledního odpočinku určité záhady nenašly. Můžeme si jen domýšlet, jak překvapený musel Carter být, když na boku mumie z doby bronzové našel prvotřídní železnou dýku…
Člověk

Neuvěřitelná cesta: 'Africký' Madagaskar kolonizovali z Asie, potvrzují zemědělské plodiny

Afrika je kolébkou lidského rodu. Madagaskar, rozlehlý ostrov ležící asi 500 kilometrů od jejího jihovýchodního pobřeží, tak měli první lidé doslova na dlani. Když se ale cestovatelé a výzkumníci zaposlouchali do mluvy místních lidí, zjistili, že tu něco nehraje.
Příroda

Co mají společného parohy jelenů a 'přerostlé' spermie octomilek?

V přírodě můžeme nalézt řadu "přebujelých" orgánů, které na první pohled nikterak nepomáhají svým nositelům k přežití. Parohy jelenovitých sudokopytníků, masivní rohy brouků i ocasy pávů se vyvinuly působením pohlavního výběru. Všechny tyto ozdoby ale blednou před spermiemi octomilek, které mohou u některých druhů dosahovat až několikanásobku délky těla drobné mušky.
Člověk

Lidská evoluce stále pokračuje. Jak se dál vyvíjíme?

Často můžeme zaslechnout, že lidská evoluce v podstatě skončila. Ne, že by se lidé nemohli svému prostředí nadále přizpůsobovat, ale už to nemají zapotřebí. Lidská kultura spojená s takovými vymoženostmi jako je bydlení, odívání, sociální péče a pokročilé zdravotnictví podle těchto názorů odsunula evoluci na druhou kolej.