Aplikované nanotechnologie jsou zase o něco blíže realitě. Americký tým pod vedením Marca Mishkina vytvořil litografickou metodu, s níž může produkovat nanostroje o tloušťce lidského vlasu podobně, jako se vyrábějí i mikročipy. Ačkoliv jde i tentokrát o vysoce experimentální metodu, vytvořené mašinky jsou jak schopné vlastního pohybu, tak je možné je i injektovat do lidského těla pomocí jehly.

Touha letět k jiným hvězdám je v nás zakořeněná snad od počátku věků. I když se od roku 1957 a prvního letu do kosmu lidstvo k tomuto cíli přiblížilo nejvíce za celou dosavadní historii, dnes je paradoxně představa letu lidské posádky k jiné hvězdě nedosažitelnější než se zdála být tehdy. Optimismus z počátku kosmického věku vystřídalo vystřízlivění nad tím, jak enormně náročná a riskantní by podobná mise byla.

Jsou tomu již víc než tři roky, co zájem astronomů i veřejnosti zaujala "blikající" hvězda KIC 8462852, známá také jako Tabbyina hvězda. Žlutobílý trpaslík vzdálený od Země 1300 až 1500 světelných let totiž periodicky zvyšovala a snižovala svůj jas, přičemž snižování jasu se v průběhu času zvyšovalo. To zavánělo možnostmi, že u Tabby staví někdo něco umělého! Nyní je možná na obzoru další podobný objev. U hvězdy EPIC 204376071 totiž cosi podobně na den zakrylo až 80 procent jasu.

Navzdory více než šesti dekádám kosmonautiky je tomu jenom pár let, co pozemská sonda poprvé navštívila vzdálenou periferii sluneční soustavy za drahou Neptunu. Dvojice průletů kolem Pluta a Ultima Thule však nyní mění dosavadní teorie kolem zdejších končin. Nejnověji se zdá, že mezi zmrzlými objekty na dráze Pluta chybí celá jedna "váhová kategorie" kosmických těles. Kam se poděly? 

Medicína ve 20. století učinila několik výrazných skoků kupředu, první pomoc v případě úrazu však ve srovnání s jinými obory příliš daleko nepokročila. Zastavování krvácení pomocí tlakových obvazů se rámcově provádí stále podobně jako ve vzdálenější minulosti. Změnit by to chtěla nová práce, která přišla s mobilní biotiskárnou tkání. Vynález byl zatím vyzkoušen na zvířatech, v dohledné době by přitom mělo dojít na testy i u lidí.

Napětí mezi Indií a Pákistánem opět připomnělo lidstvu existenci jaderných zbraní. Z relativně daleké Asie přesto může riziko jaderné přestřelky mezi oběma státy působit poměrně méně významně, než riziko téhož na našem území. Ačkoliv se situaci mezi oběma státy podaří zřejmě uklidnit, i hypotetická limitovaná atomová válka v Pákistánu a Indii by dost možná měla klimatické důsledky i na nás.