Články s tagem: věda a poznání

Příroda

Kočky na svá jména slyší, ale ignorují to, ukázala studie

Člověk se sice chtě nechtě stýká s mnoha jinými živočichy, nejčastěji však jeho interakce patří dvěma druhům - domácím psům Canis familiaris a kočkám Felis catus. Zatímco psy naši předci domestikovali před 14 až 35 tisíci lety, u koček proběhla domestikace - skoro se u toho pojmu jeden až zarazí - zřejmě jenom pár tisíc let nazpět se šířením zemědělství. Tomu dílem odpovídá i odlišná povaha našeho vztahu k oběma druhům. Například zatímco psi na své jméno až fanaticky slyší, v případě koček je to o něco složitější.
Vesmír

Co s lidmi udělá kosmické prostředí? Máme finální výsledky studie dvojčat

O posledním kosmickém letu Scotta Kellyho jste už možná slyšeli - podíval se na palubu Mezinárodní kosmické stanice na 27. března 2015 a pobyl zde do 2. března 2016. Utvořil tak rekord mezi americkými astronauty, jeho mise však skutečné ovoce nese až nyní. Scott byl totiž po celou dobu své mise, stejně jako před ní i po ní, detailně sledován po boku svého bratra - dvojčete. Podařilo se tak poprvé odhalit, jak kosmický prostor působí na nejmenší činitele lidského organismu. 
Příroda

Vědci našli fosilii z dob, kdy měly velryby ještě nohy

Historie evolučních zákrut hovoří jasně - jak delfíni, tak i velryby byli v minulosti obojživelnými tvory. V průběhu let se přeorientovali na mořské prostředí, a končetiny tak u nich přestaly připomínat nám známé zvířecí nohy. Objev fosilií prehistorického velrybího druhu Peregocetus pacificus ukazuje, jak na tuto změnu mohlo dojít.
Člověk

Učení starých Mayů, 1. díl: Vzestup a tajemný pád vyspělé kultury

Mayská civilizace je považována za nejvyspělejší kulturu předkolumbovské Ameriky. Pouze Mayové totiž mezi všemi předkolumbovskými kulturami plně rozvinuli písmo pro zaznamenávání různých faktů, vztahů nebo myšlenek. Díky tomu dnes víme, jak vypadaly jejich na svou dobu velmi pokročilé matematické či astronomické znalosti.
Příroda

Zvoní žabám hrana? Podle studie mohou nákazy vést k vymření celých druhů

Může patogen nebo parazit vyhubit svůj hostitelský druh? Podle pouček evoluční parazitologie ne – pokud ovšem nesplní celou řadu podmínek. Ty naneštěstí do puntíku realizují houby rodu Batrachochytrium, které v posledních desetiletích zatápí světovým obojživelníkům. Biologové už nějakou dobu tuší, že chytridiomykózy představují pro naše vzdálené příbuzné vážný problém. Teprve poslední studie však ukázala bojiště mezi houbami a jejich hostiteli v plné nahotě. Batrachochytrium od 70. let 20. století zasáhlo nejméně 500 druhů obojživelníků, přičemž kolem 90 nevratně vyhubilo. Kdo přijde na řadu příště?
Magazín

Nakupování 'léčí': Snižuje stres a osamělost, zvyšuje sebeúctu a pomáhá hubnout

Konec špatného svědomí. Nakupování má pro tělo a duši blahodárné účinky – poprvé byl vědecky prokázaný jeho přínos. Mimo jiné zmírňuje úzkost, snižuje stres, zvyšuje sebeúctu a také se při něm dobře hubne…
Člověk

Dítě ze tří rodičů se poprvé narodilo neplodnému páru

Tři roky po prvním dítěti narozeném "třem rodičům" porodila řecká žena dalšího chlapečka s DNA od tří lidí - stalo se tak na 9. dubna na klinice v Aténách. Je to poprvé, co je kontroverzní technika MRT využita jako alternativa darování vajíček pro neplodné matky. Odborníci jsou zatím k možnostem metody pro tohle specifické využití spíše skeptičtí.
Příroda

Gorily podle nového výzkumu truchlí pro své zesnulé

Truchlení za mrtvé je jedna z věcí, která podle všeobecného povědomí odděluje člověka od zvířat. Mimo jiné totiž předpokládá uvědomění významu smrti i emoce spojené s doceňováním jedince jako člena sociální skupiny. Kupí se však stále větší porce důkazů, že člověk rozhodně není jediný tvor, který oplakává zesnulé. Po slonech a šimpanzech nyní řady truchlících rozšířily zřejmě i gorily.