Zajímá vás, jak si počíná průměrný Čech v ložnici, co ho láká, a co naopak odpuzuje? Zaujal vás výzkum strachu, fobií a lekání? Říkali jste si někdy, jestli se rozdíl mezi "skřivany" a "sovami" táhne i za rámec preferovaných hodin spánku? Nebo vás snad nejvíc vzrušuje otázka, jestli s tím vším nějak souvisí nákaza parazity? Všechna tato témata, o kterých jsme na Nedd.cz psali, respektive evolučně psychologické dotazníkové studie, ze kterých vycházejí, vzbudily u české veřejnosti mimořádný zájem. Právě teď rozjíždí tým profesora Flegra z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze další podobně laděný projekt – tentokrát s hlavním cílem přezkoumat předsudky, pověry a mystické myšlení v české populaci. A první překvapivé výsledky už jsou na světě.

Život na Zemi vznikl asi před čtyřmi miliardami let. Přinejmenším tomu nasvědčují různé nepřímé důkazy. S přímými důkazy – zkamenělinami nejdávnějších organismů – je potíž. Hornin z tak vzdálené minulosti se zachovalo jen málo a z této trošky jen malá část neprošla výraznou přeměnou za vysokých teplot a tlaků. 

Nejen matky, ale i otcové ovlivňují zdraví svých (budoucích) potomků. Pokud pije jako Dán, kouří krabičku cigaret denně a ještě navíc početí potomka odkládá do vyššího věku, to vše se může podepsat na zdraví dítěte, varují vědci. 

Každý, kdo někdy pozoroval motýly, jak svými dlouhými sosáky vysávají nektar z hloubi květů, se nad touto jejich zvláštní strategií musel pozastavit. Jak mohl podobný zdánlivě překombinovaný způsob obživy vůbec vzniknout? Nejde ani tak o samotné zástupce hmyzu, jejichž srolovaný sosák může dosahovat až několikanásobku délky těla, nebo květy, jejichž kalichy jsou hluboké i desítky centimetrů. Nejpozoruhodnější je koevoluce těchto dvou kreativně soupeřících stran, která vede k tomu, že ústní ústrojí konkrétního druhu motýla přesně zapadá do květů třeba jen jediného druhu rostliny. 

Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? Nedávná konference The Astrophysics of Planetary Habitability se zabývala právě těmito tématy. Jaké odpovědi i nové otázky nám přinesla?

Příběh Howarda Cartera, britského egyptologa a objevitele Tutanchamonovy hrobky, obletěl svět. Inspiroval celé generace egyptologů a zásadním dílem přispěl ke zviditelnění do té doby poněkud obskurního oboru. Stejně tak dal vzniknout romantickým představám o božských faraonech, jejich kletbách a vraždících mumiích, které se staly nedílnou součástí literární a filmové kultury. Rozhodně ale neplatí, že by se okolo místa faraonova posledního odpočinku určité záhady nenašly. Můžeme si jen domýšlet, jak překvapený musel Carter být, když na boku mumie z doby bronzové našel prvotřídní železnou dýku…