Těžko bychom hledali podivuhodnější rostlinu, než je mucholapka podivná. Nejen, že si přilepšuje lovem hmyzu, ale tomuto stylu života je ze všech masožravých rostlin přizpůsobená asi nejlépe. Její nášlapné pasti schopné ve zlomku sekundy přiklapnout nic netušící hmyz přitahují lidskou pozornost dnes, stejně jako kdysi.

Čím dál více lidí je ochotno se vzdát části svého soukromí výměnou za bezpečí a pohodlí. Taky asi nikdo dnes neodmítne objednávku zboží z internetového obchodu jen kvůli tomu, že prodejce požaduje jeho telefonní číslo a adresu. Stejně tak jen málokdo odolá a nevstoupí na sociální síť jen kvůli tomu, že její provozovatelé hodlají shromažďovat údaje o jeho aktivitě a příspěvcích. 

Kvalitní strava je základ dlouhého a zdravého života, o tom se mluví neustále. Kromě zdravější tělesné schránky má ale vliv mimo jiné i na to, jak dobrou paměť budeme mít. A jaký je tedy recept?

Konečně skvělá zpráva pro všechny odpůrce zdlouhavého cvičení, které snad nemá konce, milovníky "gaučingu" a extrémně vytížené lidi, kteří věčně nemají čas - k tomu, abyste se dostali do formy, stačí pouhá minuta cvičení. Pochopitelně to má jeden háček.

Buňky lidí, všech mnohobuněčných živočichů, rostlin a hub, ale také jednobuněčných prvoků, obsahují řadu vnitřních komponent. Některé jsou zbytnější a v evoluci se u určitých skupin ztratily nebo výrazně pozměnily. Další se zdají daleko důležitější. Jednou z naprosto nezbytných součástek jsou – nebo se do nedávna zdály být – "buněčné elektrárny", mitochondrie. 

Po "pádu dinosarů" přišli na scénu prakticky ze dne na den savci. Jak je možné, že přežili katastrofu, která dinosaury vyhubila? Klíč k této hádance možná ukrývají ježury.