Už deset let se mohou české děti v tetralogii Jirkova dobrodružství srozumitelně a poutavě seznamovat s populárními texty astrofyzika Stephena Hawkinga a jeho dcery Lucy. Rozsáhlou sérii přeložil bývalý šéfredaktor Neddu Lukáš Grygar. Za svůj překlad získal od České astronomické společnosti prestižní cenu Littera Astronomica.

Letos v červnu uběhlo 100 let od fatálního střetnutí Země s tunguzským tělesem, které přeoralo značnou část sibiřských lesů. Doposud v historii to byly asteroidy a komety, co navštěvovaly Zemi - již relativně brzy to však možná budou naopak lidé, kdo se vydá ke vzdáleným kosmickým objektům. V rámci mírných krůčků činěných vstříc éře těžby na asteroidech nyní vznikl první studijní program, který má učit budoucí těžaře, jak dostat z bludných balvanů cenné kovy.

Pokrok jako ze stránek sci-fi románu - tím se minulý týden pochlubily dva vědecké týmy, kterým se podařilo obnovit motoriku u pěti experimentálních pacientů. Dosáhli toho zavedením implantátů stimulujících elektrickou činnost do jejich míchy. Ačkoliv kliničtí pacienti ještě nedosáhli plného zotavení, všem pěti se i přes původní paralýzu vrátila omezená schopnost chůze. 

Mezi největší milníky lidské civilizace můžeme zařadit vynález zemědělství. Pravda, archeologové se dnes už nedomnívají, že lovci a sběrači začali pěstovat obilí a další plodiny "přes noc". Termín neolitická revoluce chápou spíše obrazně. I tak ale přinesla neolitická revoluce dalekosáhlé následky. Lidé uživili více dětí a populační růst vystřelil ke hvězdám. Nemohlo to být ale všechno trochu jinak? 

Současné debaty o klimatických změnách občas vyvolávají mylný dojem, že se klima na planetě mění poprvé v historii lidské civilizace. Realita však nemůže být vzdálenější. Nová studie jednoho z prvních známých měst na planetě se tak zaměřila na to, jak se s dávným ochlazením vyrovnali neolitičtí obyvatelé osady na jihu dnešního Turecka. A odhalila přitom jeden nový pozoruhodný nástroj, kterým by historici mohli odhalovat minulé změny klimatu.

Ledovce pomalu ubývají z povrchu planety. Ačkoliv tato skutečnost neplatí nutně univerzálně - třeba ve vnitrozemí Antarktidy zřejmě masa ledu díky sněžení narůstá - část vědců se obává, že v horizontu několika dekád bude trend řetězového tání nezastavitelný. Co kdybychom však neřešili jenom omezování vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry a pokusili se tání zastavit přímo na místě? Nová studie publikovaná v časopise Evropské unie geologických věd na do nachází odpověď.