Kladivo na sepsi

Sepse vzniká v důsledku prudké bakteriální infekce, v USA ročně postihne na milion pacientů. Jak za oceánem, tak i v Evropské unii jde přitom o desátou (!) nejčastější příčinu úmrtí. Typicky se tak děje během septického šoku, který je vlivem systémového selhání organismu často smrtelný i pro jinak zdravé jedince nízkého věku. Ničemu nepomáhá ani skutečnost, že první a v zásadě jedinou linií obrany proti sepsi jsou antibiotika - jak ale mnozí vědí, jejich efektivita vytrvale klesá vlivem rozvoje antibiotické rezistence u bakterií.

Než ovšem zdravotníci dojdou tak daleko, hodí se vědět, o jakou formu infekce se jedná - a jaká antibiotika je proto dobré nasadit. Pro přesné určení původce onemocnění se dnes užívá kultivace odebraných bakterií. Součástí výsledku je pak i citlivost a/nebo rezistence daného druhu bakterií na antibiotika. Proces kultivace však ze své povahy může zabrat až několik dní, což léčbu prodlužuje a zvyšuje riziko úmrtí.

Již dnes sice existují i rychlejší testy trvající jednotky (desítky) minut. Ty neidentifikují přímo původce nemoci, ale z identifikovaných proteinů mohou odhalit obecnou povahu zánětu, což může k zahájení léčby pomoct. Pokud by se však doktoři dočkali zároveň rychlejšího i přesnějšího testu, výsledkům v praxi by to značně pomohlo. A právě takový nyní představili výzkumníci z Kolumbijské univerzity.

Jeden test vládne všem?

Jmenuje se BacCapSeq (Bacterial Capture Sequencing) a identifikovat dovede víc než 300 různých lidem rizikových bakterií, tedy víc než desetinásobek než předešlé srovnatelné metody. Test používá na 4,2 milionu oligonukleotidů v roli sondy odhalující v krevním vzorku známé bakteriální geny. V součtu dovede až tisícinásobně zvýšit schopnost medicíny detailně přečíst možné přítomné patogeny.

Neznamená to stále, že test přináší radikální revoluci v diagnóze. V první řadě totiž zabere až 70 hodin - oproti kultivaci jde sice stále o zrychlení, nikoliv však násobné. Výzkumníci nicméně zmiňují, že čím rychlejší počítače v budoucnu přijdou, tím rychleji bude BacCapSeq provádět výpočty.

Není to ale jediná nevýhoda. Metoda totiž stále nenahrazuje delší kultivaci - ani BacCapSeq totiž na rozdíl od ní neumí identifikovat citlivost a rezistenci daného původce infekce. Může navíc analyzovat jenom již známé patogeny, nikoliv odhalovat zcela nové.

Namísto revoluce jde tedy spíše o evoluci klinické praxe - test může skutečně urychlit odhalení správné léčby, nebude se tak ale dít ve všech případech. Je ovšem možné, že nástupci BacCapSeq se v horizontu několika desetiletí kultivaci přece jenom vyrovnají.

Tým doktorky Orchid Allicockové, který BacCapSeq vyvinul, totiž již před třemi lety přišel s testem na stejném principu, ale odhalujícím virové původce. Nyní se zaměří na rizikové plísně - postupné pilování diagnostické metody spolu s rychlejšími počítači tak na rozdíl od kultivace slibují postupně dohnat časovou prodlevu.

Studii publikoval časopis mBio.