Dnešní velcí býložravci se potýkají s mužstvím problémů, predace mezi ně ale nepatří. Dospělí sloni nebo nosorožci jsou tak velcí, že si na ně za normálních okolností netroufne žádný z pozemských dravců. Spolu s tím se u nich stírá i řada přizpůsobení, která jejich drobnější příbuzné před predátory chrání. Mnoho z nich se týká zbarvení. 

Tisíce záznamů o Češích a Slovácích internovaných v táborech v někdejším Sovětském svazu dostali badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ve středu je symbolicky převzal ředitel ústavu Zdeněk Hazdra od ředitele Muzea Slovenského národního povstání, které tyto informace získalo z Moskvy. Je to poprvé, co Moskva umožnila exportovat tyto informace ze svých archivů mimo území Ruska.

Studentka z České republiky Karina Movsesjan získala v úterý v Tallinnu jednu ze tří prvních cen Evropské unie pro mladé vědce za letošní rok. Oznámila to v Bruselu Evropská komise. Mezinárodní porota ocenila biochemický výzkum mutace proteinu RAD51, za který už loni v listopadu studentka získala cenu v Česku a letos v USA.

Skupině vědců spojených s Observatoří Pierra Augera v Argentině, s nimiž spolupracují i čeští badatelé, se podařilo najít odpověď na otázku o původu kosmického záření. Nad tímto problémem si odborníci lámali hlavu od 60. let 20. století, kdy byla potvrzena existence částic kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům na observatoři se ukázalo, že částice mají původ mimo naši galaxii. 

Průlety asteroidů kolem Země patří mezi ostře sledované astronomické události. Co byste však řekli tomu, kdyby kolem naší planety proletěla rovnou hvězda? Údaje z evropské vesmírné observatoře Gaia naznačují, že bychom se podobného průletu mohli dočkat už za pouhého 1,3 milionu let. Ačkoliv bude narušitel od Země vzdálen kolem 16 tisíc astronomických jednotek, pro vnitřní světy může setkání přesto věštit zkázu.

Radikálové ve větší či menší míře ohrožovali snad všechny lidské civilizace. Nejinak tomu je i dnes. Pod vlivem hromadných sdělovacích prostředků se navíc situace zdá být ještě dramatičtější. Ať už se ale jedná o radikální islamisty, fanatické nacionalisty nebo severokorejské stalinisty, ta nejpodstatnější otázka zůstává stále stejná: Kde se v lidech bere touha někoho slepě následovat a třeba pro něj i obětovat život?