Jedno rychlé přiložení karty a už má charita deset liber, aniž se člověk musel na ulici s někým vybavovat. I když se nám to možná příčí, v dnešním rychlém světě nemá mnoho lidí ani deset minut na rozhovor. A i když s sebou peníze pořád nosíme, čím dál víc inklinujeme k systému "přiložit a jít". Podle průzkumu britské organizace UK Payments mají bezkontaktní karty zřetelný dopad na používání hotovosti. Mít s sebou peníze už ve světě plném chytrých telefonů a bezkontaktních karet není prioritou. Společnost pro výzkum trhu YouGov zjistila, že 34 procent Britů si myslí, že za 20 let už se na britských ostrovech hotovost používat nebude.

Jídlo vyrobené z elektřiny! Jídlo vyrobené ze vzduchu či vody! Takové a podobné senzační titulky měly na počátku srpna články informující o vynálezu vědců z finské Lappeenranta University of Technology, z nichž se skoro zdálo, že se již brzy nasytíme přicucnutím úst k elektrické zásuvce. Ačkoliv je realita fungování finského přístroje samozřejmě podstatně méně revoluční, zařízení skutečně může efektivně pomoct v oblastech s nedostatkem potravin.

Dějiny pozemského života můžeme rozdělit na dvě části. V té první, která začala krátce po zformování naší planety, vznikly jednoduché organismy a vyvinuly se na úroveň dnešních bakterií. Tyto organismy a jejich ekosystémy na Zemi dominovaly nejméně tři miliardy let. Pravda, už relativně brzo se patrně vyvinuly větší a komplexnější, eukaryotické organismy na úrovni dnešních prvoků. Ty ale převážily a začaly se explozivně rozvíjet až celkem nedávno – před nějakými šesti až sedmi stovkami milionů let. Tím byla předznamenána epocha zjevného života, doba, ve které se vyvinuly mnohobuněční živočichové i rostliny a ve které žijeme dodnes. Proč si ale komplexní formy života dávaly tak na čas?

Solární panely všude kolem – od oken, přes střechy domů až po karosérie aut a klidně i oblečení. Právě to možná slibuje novinka z dílny MIT. Zdejším vědcům se totiž podařilo vyvinout solární panel, který je jednak průhledný, a pak také ohebný. Vynález využívající grafenu by mohl být významným krokem k efektivnějšímu využití fotovoltaiky, i k němu se však vážou inherentní problémy této technologie.

Třebaže se to při pohledu z naší kotliny, kde nejpočetnější část populace představují lidé bez vyznání a třetina populace se pokládá za ateisty, může zdát zvláštní, ve většině zemí panují vůči ateistům zásadní předsudky. To se týká jak zemí, kde se, podobně jako v České republice, většina lidí nepokládá za věřící, tak zemí, kde je příslušnost k některému náboženství běžná či dokonce samozřejmá. Nejběžnějším předsudkem je, že ateisté postrádají pevně ukotvenou morálku, a jsou proto náchylnější k neetickému jednání. Jak běžný ale tento názor je? Vyznívá pomalu v sekulárních společnostech? A sdílejí jej i sami ateisté?

Válčit lidstvo zřejmě jen tak nepřestane, takže by bylo fajn alespoň co nejvíce snížit počet obětí a to včetně padlých vojáků. Válčení bychom mohli nechat na robotech, které bychom dokonce ani nemuseli ovládat. To je sice na jednu stranu osvobozující, na druhou stranu také velmi nebezpečné.