Před zhruba 540 miliony let prošel život na naší planetě zásadním zlomem. Jako mávnutím kouzelného proutku se v období kambria mezi zkamenělinami začínají objevovat první bezobratlí i nejdávnější předkové obratlovců. 

Vzrušující nález si připsali na konto archeologové z telavivské univerzity, kteří objevili několik kusů látky pocházející z časů králů Davida a Šalomouna, tedy zhruba z 10. století př. n. l. Jde o fragmenty z oblečení, tašek, stanů i provazů.

Cyprinodon diabolis, drobná rybka z příbuzenstva halančíků, je jedním z nejpodivuhodnějších obratlovců na Zemi. Leccos napoví už místo jejího výskytu – Údolí smrti na jihozápadě Spojených států. Komu by nestačilo, že tento vodní obratlovec obývá jedno z nejsušších a nejteplejších míst na Zemi, pro toho má "ďábelský halančík" ještě větší překvapení. 

Představa o vývoji lidského rodu jako řady na sebe navazujících druhů, čím dál podobnějších moderním lidem nebo dokonce "dokonalejších", už dávno vzala za své. V posledních statisících až milionech let naší planetu obývalo mnoho různých příslušníků lidského rodu. Tyto druhy a poddruhy se po jejím povrchu šířily, specializovaly a zase mizely. 

Když Albert Einstein poprvé předpověděl, že šíření světla ve vesmíru je všude stejné, mimo jiné světlu přiřknul konečnou rychlost: 299792458 metrů za sekundu — touto rychlostí obletíte zemi osmkrát za sekundu. To však není celý příběh. Vlastně, pouhý začátek.

Svět kolem nás se rychle mění a dosavadní jistoty mizí v propadlišti dějin. Mezi nimi i slavný Moorův zákon, který až dosud říkal, že výkon počítačových čipů se bude každé dva roky zdvojnásobovat.