Články s tagem: Věda
Jaká zvířata jsou 'nejprimitivnější'? Rozsáhlá genomická studie přilévá olej do ohně
21. 4. 2017
|
red
Otázka, jak vypadá evoluční strom zvířat, vzrušuje přírodovědce přinejmenším od dob Charlese Darwina. Některé evoluční linie vykazují nápadně jednoduchou stavbu, a je tedy přinejmenším pravděpodobné, se od pomyslného stromu mnohobuněčných živočichů odvětvily velmi dávno.
Za partnery si vybíráme spíš vzdálené příbuzné než úplné cizince
20. 4. 2017
|
Pavel Pešek
Způsob, jakým si vybíráme partnera, ovlivňuje strukturu populace. Pokud by se v populaci páry formovaly naprosto náhodně, pak by se žádná genetická struktura nevytvořila. Populace ale většinou nějakou strukturu mají. Způsob, jakým si vybíráme partnery tedy není náhodný.
Proč máme velký mozek? Za vším je nakonec nejspíš strava
19. 4. 2017
|
Jan Toman
Konstatovat, že má člověk na svůj tělesný rámec neobvykle velký mozek, by bylo hrubé podcenění skutečného stavu věcí. Dokonce i na poměry primátů je centrum naší nervové soustavy skutečně obrovské – v průměru tvoří asi dvě procenta hmotnosti lidského těla. Ba co víc, na energetické spotřebě se podílí až z jedné pětiny.
Proč se vědci tak zajímají o poušť Atacama?
16. 4. 2017
|
red
Poušť Atacama v Chile je pro vědce mimořádné místo. Patří totiž k oblastem na Zemi, které se nejvíce podobají podmínkám na Marsu. A vědce, kteří hledají důkazy o životě na rudé planetě, proto Atacama opravdu hodně zajímá.
Oživit mamuty nebo spíš podpořit vymírající druhy?
15. 4. 2017
|
red
Pokusíme se "vzkřísit" vyhynulé druhy zvířat, nebo raději investujeme peníze do existujících, leč ohrožených druhů? V budoucnosti by se možná mohl na Zemi opět objevit mamut srstnatý, otázkou je, kolik druhů z ní do té doby zmizí. Přesto mnozí stále sní o tom, že se mamuti opět budou procházet tundrou.
Jak vznikla křídla hmyzu? Další dílek evoluční skládačky doplnili čeští vědci
14. 4. 2017
|
Jan Toman
Některým zástupcům lidského rodu se to může zdát zvláštní, ale savci, a dokonce ani všichni obratlovci, nejsou nejúspěšnější skupinou pozemských organismů. Tou je totiž hmyz, který ve své velikostní kategorii obsadil snad všechna myslitelná prostředí a ekologické strategie.
Seznamte se s tvorem s jedním z nejpodivnějších způsobů výběru pohlaví
12. 4. 2017
|
Jan Toman
Pohlavní rozmnožování je mezi živočichy naprosto dominantním způsobem produkce potomků. Stejně jako je rozšířené, tak je ale i různorodé.
Sítě, harpuny a rotační kulomety. 'Zbraně' prvoků si nezadají s lidskými vynálezy
10. 4. 2017
|
Jan Toman
Mnohohlavňové zbraně schopné v jeden okamžik vystřelit celou salvu nábojů, které se začaly objevovat v evropském novověku, nezvratně předznamenaly moderní způsoby vedení války. Jejich přímé následovnice, rychlopalné zbraně, jsou jedněmi z nejúčinnějších nástrojů zabíjení. Jako příklad historické ironie proto působí slavný Gatlingův kulomet z 60. let 19. století, jehož autor ho údajně navrhl proto, aby se bojů mohlo účastnit co nejméně lidí a související válečné hrůzy se tak dotkly jen zlomku populace.