Články s tagem: Věda
Opravdu musíme jíst zeleninu a ovoce na kila, abychom byli zdraví?
11. 3. 2017
|
art
Bez zeleniny a ovoce to prostě nejde, na tom se lékaři shodnou. Ovšem toho sníst, to už není tak jednoduché. Existují sice tabulky a všeobecná doporučení, jenže zdaleka neplatí pro každého. A navíc, není zelenina jako zelenina a není ovoce jako ovoce...
Zkameněliny z českého Barrandienu odhalují tajemství trilobitů
10. 3. 2017
|
Jan Toman
Barrandien, oblast mezi Prahou a Plzní, která nese jméno po francouzském inženýru a paleontologovi Joachimu Barrandovi, představuje jednu z největších studnic našich znalostí o prvohorním světě. Přestože paleontologický výzkum na tomto území sahá až do hloubi 19. století, místní bohatá naleziště mají stále co nabídnout. Dokazuje to i výzkum Lukáše Laibla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který spolu s kolegy ze stejného pracoviště a ze Španělska zdokumentoval nové, dosud nevídané, detaily o larvách trilobitů, jejich vývoji a odlišnostech tohoto vývoje v různě položených oblastech.
Mohly infekce podpořit vznik nezištného chování?
8. 3. 2017
|
Julie Nováková
Teorií snažících se vysvětlit nezištné pomáhání druhým u řady zvířecích druhů i lidí je mnoho. Teď se mezi ně přidala jedna, která navrhuje, že za toto chování mohou infekce jinými organismy.
Přelomový objev českých vědců: 'Genetická kamufláž' parazitů před obranyschopností hostitele
6. 3. 2017
|
Jan Toman
V evolučním měřítku mezi sebou paraziti a jejich hostitelé vedou nesmiřitelný boj. Nový evoluční vynález, adaptace, jedné strany, má nevyhnutelně za následek evoluční protitah soupeře. Zvýšení odolnosti nebo efektivity infekčních stádií parazita vede ke zdokonalení obranných linií hostitele – ztluštění kůže, okyselení žaludečních šťáv, nebo třeba zlepšení zraku a poznávacích schopností, které příslušníkům hostitelského druhu umožní se nákaze vyhnout. Mezitím už ale přírodní výběr tlačí parazity ke zdokonalení stávajících metod nákazy, nebo vyvinutí úplně nových způsobů, jak se hostiteli dostat "pod kůži".
Budeme přepisovat učebnice? Život možná vznikl před více než čtyřmi miliardami let
5. 3. 2017
|
Jan Toman
Obývají živé organismy povrch Země daleko déle, než se soudilo? Většina vědců sdílí názor, že pozemský život vznikl krátce po konci bouřlivých událostí provázejících vznik naší planety. Úplně první formy života, jak ho známe, by tedy na svém kontě mohly mít zhruba 3,8 miliardy let a jejich pozůstatky bychom se zdravou dávkou realismu mohli čekat ve vrstvách o pár desítek až stovek milionů let mladších.
Podivuhodná obrana: 'Rybí gekon' v sebeobraně odhazuje šupiny
27. 2. 2017
|
Jan Toman
Madagaskar, čtvrtý největší ostrov na světě, se rozkládá u jihovýchodního pobřeží Afriky. Z geografického hlediska sice není tak rozlehlý, abychom o něm mohli mluvit jako o samostatném kontinentu, z hlediska místní fauny a flóry si ale označení "osmý světadíl" nepochybně zaslouží.
Nejsmrtelnější epidemii v dějinách lidstva patrně způsobil paratyfus
26. 2. 2017
|
Jan Toman
Historii lidstva můžeme číst i jako dějiny zničujících epidemií. První nám patrně na mysli vytane Černá smrt, epidemie dýmějového moru, která v polovině čtrnáctého století vyhubila na území Evropy a Asie možná až třetinu všech obyvatel. Ani tato "matka všech nemocí" se ale co do úmrtnosti nemůže rovnat nákazám, které Evropané zavlekli do Ameriky po jejím objevení Kryštofem Kolumbem. Teprve před nedávnem se přitom výzkumníkům podařilo identifikovat původce té nejsmrtelnější z nich – s největší pravděpodobností šlo o paratyfus.
Vpravil si do těla 'cizí' DNA, aby omdládl: Přichází éra superhrdinů?
25. 2. 2017
|
red
Pokus amerického mikrobiologa Briana Hanleye se dá sice považovat za hazard, rozhodně je však mimořádně zajímavý. Aby stimuloval růstový hormon a tím zabránil stárnutí, vpravil si do těla 'cizí DNA'. Stojíme na prahu éry superhrdinů tak, jak je známe z filmů? Jak jeho pokus dopadl?