Články s tagem: Věda

Mnohohlavňové zbraně schopné v jeden okamžik vystřelit celou salvu nábojů, které se začaly objevovat v evropském novověku, nezvratně předznamenaly moderní způsoby vedení války. Jejich přímé následovnice, rychlopalné zbraně, jsou jedněmi z nejúčinnějších nástrojů zabíjení. Jako příklad historické ironie proto působí slavný Gatlingův kulomet z 60. let 19. století, jehož autor ho údajně navrhl proto, aby se bojů mohlo účastnit co nejméně lidí a související válečné hrůzy se tak dotkly jen zlomku populace. 

Před pár dny proletěla médii zpráva, že paleontologové identifikovali nejstarší známé zkameněliny rostlin. S uvedeným stářím 1,6 miliardy let mají tyto pozůstatky ambice posunout naše představy o vývoji řas pěkných pár milionů let dozadu. Jak moc průkazné ale nalezené fosilie jsou? Liší se nějak od dalších "nejstarších" ale později zpochybněných nálezů?  A pokud skutečně mají uvedený původ, jak se to odrazí na našich představách o evoluci pozemského života?

První "strom na čipu" se podařilo vyrobit inženýrům z Massachusettského technologického institutu. Malé zařízení je analogem stejných procesů, díky kterým ve stromech cirkulují živiny - díky tomu umí "strom na čipu" pasivně přečerpávat vodu po celé dny. Krom studia rostlinných procesů by vynález mohl sloužit i jako zdroj energie. 

V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování. 

V pohádkách bývá největším žabím tajemstvím skutečnost, že jde o zakleté prince. V reálném světě nás na těchto bezocasých obojživelnících může fascinovat první poslední – jejich vývoj z rybovitých pulců, péče o mladé, lovecké schopnosti, jedy a halucinogeny, které vylučují, nebo třeba skákání jako velmi efektivní způsob pohybu. Jednu z jejich největších tajností ale odhalili vědci až docela nedávno: UV paprsky dokáží nabít kůži některých druhů tak, že v jiném barevném spektru silně září do okolí.

Možná to znáte z vlastní zkušenosti. Většina věcí i živých tvorů nás na první pohled nechává chladnými. V obecné populaci byste nalezli jen málo sběratelů židlí či stolů, stejně jako chovatelů studenokrevných zvířat. Jakmile se ale věci či bytosti začnou podobat lidem, mizí najednou nezájem stranou. Roztomilé plyšáky a panenky, nebo auta s maskami a světly připomínajícími odhodlané tváře, lidé zbožňují, vyhledávají a sbírají. Psi a kočky s kulatými "dětskými" obličeji jsou nejoblíbenějšími domácími mazlíčky a příznivé pocity v nás vyvolávají i mláďata ostatních savců.