Články s tagem: Věda
Opravdu jsme našli 'mimozemšťany' nebo je to jen mediální senzace?
21. 10. 2015
|
Julie Nováková
Hvězda s katalogovým názvem KIC 8462852 v uplynulých dnech prolétla světovými médii jako těleso, u kterého by se teoreticky mohla nacházet uměle postavená megastruktura. Co některé odborníky k této hypotéze vedlo, jak ji plánují testovat a jaké další možnosti mohou existující pozorování vysvětlit?
Je temná hmota podobnější té běžné, než jsme si mysleli?
20. 10. 2015
|
Julie Nováková
Povaha temné hmoty, která podle dosavadních dat tvoří zhruba čtvrtinu z celkového součtu hmoty a energie ve vesmíru, představuje jednu z hlavních záhad moderní kosmologie. Co když je ale řešením hádanky její neexistence? Podle teoretického fyzika Glenna Starkmana z Clevelandské university může být to, co považujeme za temnou hmotu, jen nám známou hmotou "v přestrojení".
Budeme používat houbové baterie?
19. 10. 2015
|
Jan Toman
Zažil to snad každý z nás. Nutně si musíme zavolat, poslat SMS nebo stáhnout e-maily, a telefon je jako naschvál vybitý. U nejmodernějšího smatphonu se dá mluvit o štěstí, když vydrží nabitý alespoň jeden den. Spolehlivé, velkokapacitní a rychle se nabíjející baterie jako by stále zůstávaly jen nedosažitelným ideálem. I proto jejich výrobci, stejně jako nejrůznější nezávislé výzkumné týmy, neváhají investovat moře času a peněz do vývoje nových konstrukcí a materiálů slibujících lepší vlastnosti akumulátorů.
Česko bude mít nejvýkonnější laser na světě!
19. 10. 2015
|
roj
Českým vědcům bude závidět celý odborný svět. Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy jim nabídne nejvýkonnější laser na světě. Pomůže ve výzkumu kosmu, ale i v boji s rakovinou.
Nekontrolovatelná lakota vám zničí život, varují vědci
17. 10. 2015
|
art
Určitá míra potřeby vlastnit a hromadit věci může sice působit jako jeden z motorů (ekonomického) rozvoje a nejspíš je člověku také přirozená, s ničím se však nesmí přehánět. Pokud nenasytnost a lakotu nebudeme krotit, přeroste nám přes hlavu a pocit trvalého neuspokojení nás bude sžírat jako zákeřná nemoc, varují psychologové.
Proč mají hadi geny pro tvorbu končetin? Vědci odhalili jejich lechtivé tajemství
10. 10. 2015
|
Jan Toman
Každé malé dítě ví, že hadi nemají nohy. Jako skoro všechna "zaručená" tvrzení v biologii má ale i tohle pár výjimek. U hadů ze starobylé čeledi hroznýšovitých můžeme v zadní části těla nalézt malé drápky, poslední zbytky zakrnělých končetin. Ve zbylých čeledích se ale žádné takové struktury nevyskytují a na první pohled by nikdo nečekal, že se mezi jejich geny objeví nějaké úzce spojené s tvorbou předních či zadních nohou.
Homosexualita mužů se prý dá předpovídat
9. 10. 2015
|
roj
Homosexuální orientaci mužů lze podle amerických vědců předpovědět na základě genetické analýzy. Usuzují tak na základě analýzy vzorků DNA sedmatřiceti mužských dvojčat. Někteří genetici však jejich objev zpochybňují.
Připravte se na přepisování učebnic: Viry jsou živé a pamatují první buňky!
8. 10. 2015
|
Jan Toman
Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.