Otázka, zda opravdu existuje bůh či bohové, rezonuje lidskou společností od nepaměti. Zatímco nad "bohem filosofů" tiše zaručujícím chod světa, bohy jako morálními principy nebo prvky čistě osobní víry můžeme leda tak pokrčit rameny, úplně jiná situace je v případě bohů, od kterých jejich uctívači očekávají přímé zásahy do každodenního života. 

Sice s tím dosud nepřišli žádní vědci, ale používání selfie tyčí zcela jistě v lidech probouzí skrytou agresi. Máte-li tak někdy chuť omlátit lidem jejich selfie tyčku o hlavu, pravděpodobně nebudete nadšeni novou vymožeností. Do Vánoc by se měly na trhu objevit malé drony, které budou kolem člověka létat a pořizovat jeho autoportréty. Už máte připravené praky? 

Agentura NASA zveřejnila prostřednictvím stránky Flickr.com unikátní sérii více než 8000 archivních fotografií z misí Apollo. Všechny fotografie jsou k původním vysokém rozlišení a je mezi nimi celá řada dosud nezveřejněných záběrů. Pokud máte dostatek času, určitě doporučujeme prohlídku celého archivu, v opačném případě vám ale nabízíme třicítku snímků vyfiltrovaných redakčním výběrem.

Někdo se vzbudí v pět ráno, polednem prosviští jako rybička a únavou padne do postele okolo deváté hodiny večer. Sedí to na vás do posledního puntíku? Nebo jen nevěřícně kroutíte hlavou? Možná si naopak raději přispíte, z peřin se vyhrabete před polednem a do postele zaplujete až ve tři ráno. Pokud člověka nenutí okolnosti k něčemu jinému, s velkou pravděpodobností se zařadí do některé z těchto dvou skupin. Denní rytmy to jsou tak odlišné, že se jim dostalo i lidového pojmenování. Ranní ptáčata jsou skřivani, pozdní spáči naopak sovy. 

Mumifikace  mrtvých je spojována především s egyptskou civilizací. Nové archeologické výzkumy odhalily, že totéž dělali i pravěcí obyvatelé Británie a to zhruba ve stejné době. Britové se tímto způsobem snažili zajistit, aby tělesné schránky jejich blízkých přežily celá desetiletí. 

Každý z nás stráví spánkem života, a přesto mu téměř nerozumíme. Na první pohled by se mohlo zdát, že při něm mozek odpočívá stejně pokojně jako tělo. Nic však není dál od pravdy! Centrální část lidské nervové soustavy se při něm dostává do stavu charakteristického střídavým vypínáním a zapínáním různých částí mozku. Nejnápadnější je zřejmě střídání REM fází, při kterých se pod zavřenými víčky rychle pohybují oči a nám se zdají sny, s fázemi non-REM, které jsou daleko klidnější. Ve skutečnosti je ale celý průběh nočního odpočinku ještě složitější a neurovědci ho teprve začínají chápat.