Články s tagem: Věda

Stačí se zadívat na hejna ptáků, která právě migrují do teplých krajin, aby člověku došlo, že tito opeřenci musí oplývat důmyslnými způsoby navigace. Jedním z nejdůležitějších smyslů, které při svých cestách využívají, je i vnímání magnetického pole. To, že se chovají, jako by měli v hlavě kompas, potvrdily i experimenty. Ba co víc, touto schopností se mohou chlubit i velcí savci a řada dalších živočichů. Přesto až do nedávna zůstávalo záhadou, jaké buňky jsou za vnímání magnetického pole zodpovědné a jak to dělají.

Příliš práce škodí, to je známý fakt. Víte však, co přesně s vámi udělá přepracování? Pokud dlouhodobě pracujete víc, než je záhodno, ohrožujete tím mimo jiné své srdce. Pokud pracujete přes 55 hodin týdně, riziko koronárních onemocnění nebo infarktu stoupá o 10 až 33 procent, varují vědci z londýnské univerzity UCL.

Otázka, zda opravdu existuje bůh či bohové, rezonuje lidskou společností od nepaměti. Zatímco nad "bohem filosofů" tiše zaručujícím chod světa, bohy jako morálními principy nebo prvky čistě osobní víry můžeme leda tak pokrčit rameny, úplně jiná situace je v případě bohů, od kterých jejich uctívači očekávají přímé zásahy do každodenního života. 

Agentura NASA zveřejnila prostřednictvím stránky Flickr.com unikátní sérii více než 8000 archivních fotografií z misí Apollo. Všechny fotografie jsou k původním vysokém rozlišení a je mezi nimi celá řada dosud nezveřejněných záběrů. Pokud máte dostatek času, určitě doporučujeme prohlídku celého archivu, v opačném případě vám ale nabízíme třicítku snímků vyfiltrovaných redakčním výběrem.

Když se řekne žralok, většina lidí si představí torpédovitého zabijáka s obří zubatou tlamou jako vystřiženého z legendárního bijáku Čelisti. Jenže na světě existuje mnoho různých druhů žraloků rozmanitého vzhledu. Pověst nelítostných zabijáků, která žraloky neprávem obklopuje, se podepsala na tom, že jejich počet v posledních desetiletích výrazně klesl a ekologové bijí na poplach. Bez ochrany hrozí tvorům, které představují mistrovské dílo evoluce, úplné vyhynutí. 

Někdo se vzbudí v pět ráno, polednem prosviští jako rybička a únavou padne do postele okolo deváté hodiny večer. Sedí to na vás do posledního puntíku? Nebo jen nevěřícně kroutíte hlavou? Možná si naopak raději přispíte, z peřin se vyhrabete před polednem a do postele zaplujete až ve tři ráno. Pokud člověka nenutí okolnosti k něčemu jinému, s velkou pravděpodobností se zařadí do některé z těchto dvou skupin. Denní rytmy to jsou tak odlišné, že se jim dostalo i lidového pojmenování. Ranní ptáčata jsou skřivani, pozdní spáči naopak sovy.