Články s tagem: Věda
Technologie
Budeme používat houbové baterie?
19. 10. 2015
|
Jan Toman
Zažil to snad každý z nás. Nutně si musíme zavolat, poslat SMS nebo stáhnout e-maily, a telefon je jako naschvál vybitý. U nejmodernějšího smatphonu se dá mluvit o štěstí, když vydrží nabitý alespoň jeden den. Spolehlivé, velkokapacitní a rychle se nabíjející baterie jako by stále zůstávaly jen nedosažitelným ideálem. I proto jejich výrobci, stejně jako nejrůznější nezávislé výzkumné týmy, neváhají investovat moře času a peněz do vývoje nových konstrukcí a materiálů slibujících lepší vlastnosti akumulátorů.
Technologie
Česko bude mít nejvýkonnější laser na světě!
19. 10. 2015
|
roj
Českým vědcům bude závidět celý odborný svět. Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy jim nabídne nejvýkonnější laser na světě. Pomůže ve výzkumu kosmu, ale i v boji s rakovinou.
Člověk
Nekontrolovatelná lakota vám zničí život, varují vědci
17. 10. 2015
|
art
Určitá míra potřeby vlastnit a hromadit věci může sice působit jako jeden z motorů (ekonomického) rozvoje a nejspíš je člověku také přirozená, s ničím se však nesmí přehánět. Pokud nenasytnost a lakotu nebudeme krotit, přeroste nám přes hlavu a pocit trvalého neuspokojení nás bude sžírat jako zákeřná nemoc, varují psychologové.
Příroda
Proč mají hadi geny pro tvorbu končetin? Vědci odhalili jejich lechtivé tajemství
10. 10. 2015
|
Jan Toman
Každé malé dítě ví, že hadi nemají nohy. Jako skoro všechna "zaručená" tvrzení v biologii má ale i tohle pár výjimek. U hadů ze starobylé čeledi hroznýšovitých můžeme v zadní části těla nalézt malé drápky, poslední zbytky zakrnělých končetin. Ve zbylých čeledích se ale žádné takové struktury nevyskytují a na první pohled by nikdo nečekal, že se mezi jejich geny objeví nějaké úzce spojené s tvorbou předních či zadních nohou.
Člověk
Homosexualita mužů se prý dá předpovídat
9. 10. 2015
|
roj
Homosexuální orientaci mužů lze podle amerických vědců předpovědět na základě genetické analýzy. Usuzují tak na základě analýzy vzorků DNA sedmatřiceti mužských dvojčat. Někteří genetici však jejich objev zpochybňují.
Příroda
Připravte se na přepisování učebnic: Viry jsou živé a pamatují první buňky!
8. 10. 2015
|
Jan Toman
Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.
Příroda
Číňané učinili převratný objev. A zhádali se, kdo se o něj zasloužil víc
7. 10. 2015
|
Jan Toman
Stačí se zadívat na hejna ptáků, která právě migrují do teplých krajin, aby člověku došlo, že tito opeřenci musí oplývat důmyslnými způsoby navigace. Jedním z nejdůležitějších smyslů, které při svých cestách využívají, je i vnímání magnetického pole. To, že se chovají, jako by měli v hlavě kompas, potvrdily i experimenty. Ba co víc, touto schopností se mohou chlubit i velcí savci a řada dalších živočichů. Přesto až do nedávna zůstávalo záhadou, jaké buňky jsou za vnímání magnetického pole zodpovědné a jak to dělají.
Magazín
Nepracujte příliš: Přepracování škodí srdci, výrazně zyšuje riziko infarktu
7. 10. 2015
|
art
Příliš práce škodí, to je známý fakt. Víte však, co přesně s vámi udělá přepracování? Pokud dlouhodobě pracujete víc, než je záhodno, ohrožujete tím mimo jiné své srdce. Pokud pracujete přes 55 hodin týdně, riziko koronárních onemocnění nebo infarktu stoupá o 10 až 33 procent, varují vědci z londýnské univerzity UCL.