Zdravotní stav matky a průběh těhotenství mají nepopiratelný vliv na budoucí život dítěte. Po matce dítě zdědí jednak polovinu jaderné genetické informace, celou genetickou informaci organel mitochondrií, které se téměř výhradně dědí jen po mateřské linii, a jak se nově ukazuje, tak i výraznou část genetické informace mikrobiomu.

Myslíte, že existuje láska na první pohled? Podle poslední vědecké studie možná ano - zdá se totiž, že celoživotní páry mají statisticky významnou tendenci hledat jeden druhého podle svých zdravotních rizik. Než však začnete toto zjištění interpretovat jako existenci jakéhosi "šestého smyslu", ještě raději počkejte. Práce totiž sama zmiňuje, že odhalila jenom statistickou korelaci. Také tedy může být další dokonalou ilustrací dilematu mezi tím, zdali bylo první vejce anebo slepice.

Člověk se sice chtě nechtě stýká s mnoha jinými živočichy, nejčastěji však jeho interakce patří dvěma druhům - domácím psům Canis familiaris a kočkám Felis catus. Zatímco psy naši předci domestikovali před 14 až 35 tisíci lety, u koček proběhla domestikace - skoro se u toho pojmu jeden až zarazí - zřejmě jenom pár tisíc let nazpět se šířením zemědělství. Tomu dílem odpovídá i odlišná povaha našeho vztahu k oběma druhům. Například zatímco psi na své jméno až fanaticky slyší, v případě koček je to o něco složitější.

Historie evolučních zákrut hovoří jasně - jak delfíni, tak i velryby byli v minulosti obojživelnými tvory. V průběhu let se přeorientovali na mořské prostředí, a končetiny tak u nich přestaly připomínat nám známé zvířecí nohy. Objev fosilií prehistorického velrybího druhu Peregocetus pacificus ukazuje, jak na tuto změnu mohlo dojít.

Mayská civilizace je považována za nejvyspělejší kulturu předkolumbovské Ameriky. Pouze Mayové totiž mezi všemi předkolumbovskými kulturami plně rozvinuli písmo pro zaznamenávání různých faktů, vztahů nebo myšlenek. Díky tomu dnes víme, jak vypadaly jejich na svou dobu velmi pokročilé matematické či astronomické znalosti.

Může patogen nebo parazit vyhubit svůj hostitelský druh? Podle pouček evoluční parazitologie ne – pokud ovšem nesplní celou řadu podmínek. Ty naneštěstí do puntíku realizují houby rodu Batrachochytrium, které v posledních desetiletích zatápí světovým obojživelníkům. Biologové už nějakou dobu tuší, že chytridiomykózy představují pro naše vzdálené příbuzné vážný problém. Teprve poslední studie však ukázala bojiště mezi houbami a jejich hostiteli v plné nahotě. Batrachochytrium od 70. let 20. století zasáhlo nejméně 500 druhů obojživelníků, přičemž kolem 90 nevratně vyhubilo. Kdo přijde na řadu příště?