Články s tagem: vědecký výzkum a studie
Začal velký klinický test univerzálního očkování proti chřipce
19. 1. 2018
|
Ladislav Loukota
Rok co rok chřipka postihne až desetinu světové populace. Sezónní očkování může dopady pravidelné epidemie zmínit jenom do určité míry – vakcíny totiž vznikají "pouhým" odhadem budoucího dominantního kmene viru, a můžou se tak mýlit. Na něco takového ostatně došlo právě letos. Spolu s tím však míří do nové fáze vakcína, která by mohla učinit přítrž všem druhům chřipky.
V batolatech dříme duch pravých ekonomů
6. 1. 2018
|
red
Už v deseti měsících děti umí prokázat matematickou analýzu. Dokážou si spočítat, jak lidem záleží na konkrétní věci podle toho, co jsou schopni pro její získání udělat, ukázala studie vědců z Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu.
Vědecká překvapení: Druhy, které se loni objevily i 'vstaly z mrtvých'
5. 1. 2018
|
Šárka Novotná
Ač častěji plní média spíše smutné příběhy o zvířatech na pokraji vyhynutí, sem tam se objeví i radostná zpráva, že odborníci narazili na nové, dosud nepopsané druhy, nebo vítají ty, které považovali za dávno vyhynulé. Loňský rok nebyl na tuto nadílku skoupý.
Dobří vypravěči mají větší šanci na vztah, potvrdila studie
18. 12. 2017
|
red
Pouhý dostatek jídla, pití a střecha nad hlavou nestačí k životu ani přírodním kmenům. Potřebují i něco víc - a studie londýnské univerzity UCL ukázala, že je to vyprávění příběhů. Umění dobrého vypravěčství lidem zvedá společenský status a oblibu u ostatních. Ti jsou za dobré historky obětovat i dobré jídlo.
Vědci odhalili, proč mají šelmy různorodé obličejové masky
11. 12. 2017
|
Jan Toman
Ve známé pohádce se Karkulka divila, proč má "babička" tak velké uši, oči a zuby. Pokud by se ale vlku převlečenému za prarodiče podívala do obličeje pořádně, udivila by ji možná jiná věc. Proč mají vlci – ale také jiné šelmy – na hlavě tak často ornamentálně zbarvenou srst?
Mazané rostliny dokáží 'vyčarovat' modré květy i bez barviva
6. 12. 2017
|
Jan Toman
Květiny jsou schopné udělat k nalákání svých opylovačů takřka cokoli. Rozdávají sladký nektar, vypouštějí líbivé vůně a samozřejmě si nechávají narůst pestře zbarvené květy. Všechna tato přizpůsobení jsou nákladná, vytváření některých struktur je ale na samé hranici rostlinných možností. To se týká i tak obyčejných vlastností, jako je například produkce modré barvy.
Existuje Yetti? Vědci podnikli dosud nejobsáhlejší analýzu jeho údajných pozůstatků
4. 12. 2017
|
Jan Toman
Yetti, chemo, mheti, nebo bharmando – to jsou jen některé z přezdívek, kterými himálajské národy nazývají mýtické dvounohé tvory údajně obývající nejodlehlejší místa velehor. Až docela nedávno se vědci pustili do vážného průzkumu údajných pozůstatků mýtického tvora. A výsledky, které získali, přinesly nejedno překvapení.
Pomůže umělá inteligence v budoucnu předcházet sebevraždám?
3. 12. 2017
|
Ladislav Loukota
Co si slibujete od příchodu umělé inteligence? Kromě pesimistické představy o nadvládě strojů a konci lidského druhu se nabízí bezpočet optimistických scénářů, jak mohou lidé stroje využít ku svému prospěchu. Jednu z možností naznačuje i studie, podle které nová strojová inteligence úspěšně identifikovala mozkové vzorce naznačující sebevražedné myšlenky. Je na obzoru stroj, který bude umět sebevraždám předcházet?