Výzkumníci z Kalifornské univerzity popsali mechanismus, kterým se v našem mozku třídí a ukládají vzpomínky.

Už desítky let pátráme po mimozemském životě. Marně.

Vzorky měsíčních hornin, které před dvěma roky dopravila na Zemi čínská sonda Čhang-e 5, obsahují stopy vody ve skleněných kuličkách. Informuje o tom nová studie, publikovaná tento týden v časopise Nature Geoscience.

Dostal přezdívku BOAT, což je zkratka Brightest Of All Time (Nejjasnější, který se kdy objevil). Byl to patrně největší záblesk gama záření, který prolétl sluneční soustavou od počátku lidské civilizace. Jeho studium může odpovědět na exotické otázky o složení a vývoji vesmíru.

Ikonické monolity tyčící se k nebi na Salisburské pláni jsou nejznámější megalitickou památkou. Přitahují badatele od nepaměti, přesto dodnes není jasné, jakému účelu sloužily. Jedna z teorií pokládá jejich seskupení za sluneční kalendář. Nová studie ji však zpochybňuje.

Druh Homo sapiens přestane zaplavovat planetu. Už za necelých dvacet let by podle nové projekce měla globální populace lidí klesat. Do konce století by potom na Zemi mohlo žít o dvě miliardy lidí míň než nyní.