Kukuřice je jednoděložnou rostlinou z čeledi lipnicovitých. Jinými slovy, ač se to může zdát neuvěřitelné, kukuřici můžeme zařadit mezi "obyčejné" trávy. Pravda, do stejné skupiny spadá i pšenice a rýže, tedy potraviny, které jsou spolu s kukuřicí zodpovědné za zhruba 60 procent ročního kalorického příjmu lidské populace. Žádná jiná obilnina se ale svému divokému předku nevzdálila tolik, jako kukuřice. 

Kvasinka Saccharomyces cerevisiae doprovází lidstvo od vynálezu zemědělství. Dodnes má v naší společnosti klíčovou roli. Její široké využití se odráží už v názvu – říká se jí totiž jak kvasinka pivní, tak i vinná a pekařská. Výroba alkoholických nápojů a kvašeného těsta by bez její pomoci byla takřka nepředstavitelná. 

Lidé jsou oproti ostatním živočichům v lecčems výjimeční. Mimo jiné vládnou komplexním jazykem, používají pokročilé nástroje a jejich kultura je daleko rozvinutější, než u jakéhokoli jiného živočišného druhu. Přesto se jim ale některé organismy v určitých aspektech své činnosti blíží. 

Paleolitická dieta získává v posledních letech stále víc na popularitě. Na rozdíl od většiny ostatních dietologických přístupů má jasné a srozumitelné teoretické zdůvodnění: Je třeba jíst, jak jedli naši předkové v hluboké minulosti. Jinými slovy, stravovat se takovým způsobem, na který jsou naše těla evolučně přizpůsobená. Jenže jak se ukazuje, tato teorie stojí na vratkých základech. 

Víc hlav víc ví a v případě mravenčí kolonie těch hlaviček bývají miliony, takže by nás vlastně nemělo překvapit, že některé jihoamerické druhy napadlo rozjet svá vlastní mravenčí JZD.