Články s tagem: zemědělství
Vědci zefektivnili fotosyntézu. Zlepšili tak růst rostlin o 40 procent
6. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv se tempo populačního růstu postupně celosvětově snižuje, vize budoucnosti lidstva je nemilosrdná – stále míříme k 9 až 11 miliardám lidí na planetě. Dojde-li na radikální prodloužení lidského života, může tento počet růst ještě více. Chceme-li nakrmit lidstvo na stále méně stabilní planetě, nebude zřejmě jiná možnost, než sáhnout po geneticky upravených plodinách. Unikátní americký výzkum nyní přišel s metodou, jak pomocí promování specifických genů navýšit biomasu rostlin až o 40 procent.
Lidé začali kakao pěstovat o 1500 let dříve a na jiném kontinentu
14. 11. 2018
|
Jan Toman
Když dorazili Španělé do Ameriky, narazili na vyspělou Aztéckou říši. Kromě jiných zvláštností, mezi které můžeme zařadit geniální inženýrské schopnosti indiánských stavitelů nebo nadšení místních kněží pro lidské oběti, překvapily Evropany i dosud neznámé plodiny, které obyvatelé dnešního Mexika a střední Ameriky využívali. Mezi nejpozoruhodnější patří plody kakaovníku, které si záhy nalezly cestu i do Evropy a na pulty cukrářských mistrů. Nejnovější objevy ale ukazují, že kakaové boby lidé začali pěstovat úplně jinde a tisíce let dřív, než na ně v Mexiku narazili Evropané. "Kakaovým Eldorádem" je podle všeho horní tok Amazonky.
Genetici 'vyrobili' rýži, co plodí o třetinu víc. Má šanci dostat se mezi lidi?
12. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv se průměrná porodnost prakticky na celém světě snižuje, při současných 7,6 miliardy lidí bude náš počet zřejmě přesto prudce stoupat. Nároky na zemědělství přitom stoupají úměrně s tím. Jedno z řešení problému, jak nakrmit populaci stoupající vstříc 10 miliardám, představil společný tým americké Purdue University a Čínské akademie věd. Pomocí genového editoru CRISPR totiž upravili rýži tak, aby měla o 25 až 31 procent vyšší výnosy.
Globální oteplení má i svá pozitiva. Zemědělství se bude dařit i u polárního kruhu
4. 6. 2018
|
Jan Toman
O globálních změnách klimatu většinou slýcháme v čistě negativních souvislostech. Samozřejmě pravda, že rizika plynoucí z dalekosáhlých změn teplot a srážek, výkyvů počasí i transformací celých ekosystémů můžeme jen těžko popřít. Jako každé změny ale mají i tyto transformace kladné a záporné stránky. Jednu z těch světlejších nedávno zdokumentovali kanadští, čínští a britští vědci ve vědeckém žurnálu Scientific Reports. S nasazením sofistikovaných počítačových modelů zjistili, že se zemědělské oblasti mohou do konce století rozšířit směrem na sever až o 1200 kilometrů. Než ale sebereme motyky a vydáme se na Sibiř, měli bychom zmínit i několik háčků, které tato zpráva skrývá.
Farmáři pod mořem: Leží naše budoucnost pod mořskou hladinou?
31. 8. 2017
|
Ladislav Loukota
Počátek efektivního pěstování chaluh pod mořskou hladinou si od nového programu slibuje společnost Marine BioEnergy, která ve spolupráci s University of Southern California a Wrigley Institute připravuje pilotní program testující, nakolik je něco podobného možné. Jako u řady moderních nápadů to stojí a padá na robotech.
Jak se kukuřice přizpůsobila novým podmínkám?
14. 8. 2017
|
Jan Toman
Pokud bychom chtěli nají plodinu, která živí svět, nemusíme chodit daleko. Tou nejvýznamnější je totiž kukuřice, se kterou se často setkáme i na našich polích. Nejen, že bývá každoročně touto rostlinou oseta vůbec největší plocha ze všech pěstovaných obilnin, ale kukuřice celosvětově kraluje i co se týká výnosů. Jak se ale tato zvláštní jihoamerická rostlina vyšvihla na pomyslný trůn? Odpověď se zřejmě skrývá v expanzi kukuřice na sever amerického kontinentu a jejím přizpůsobení kratší sezóně v podmínkách mírného pásu.
Vědci vyzkoumali, jak vrátit rajčatům jejich ztracenou chuť
30. 1. 2017
|
Jan Toman
Určitě jste si již mnohokrát posteskli, o kolik hůř chutnají zimní rajčata v porovnání s těmi letními. Dlouhý transport z teplejších krajů si vybírá svou daň, nemluvě o skladování, které často nemusí být ideální. Dlouhá doba od sklizně na stůl navíc vede k přednostnímu výběru variet s tuhou slupkou, které lépe odolají otlačení, a to bez ohledu na jejich další vlastnosti. Zkrátka, rajčata v zimních měsících nestojí za nic.
Jak jeden býk změnil dějiny. Vydělal miliardy, ale zemřelo kvůli němu půl milionu telat
2. 12. 2016
|
Hana Dubnová
Jmenoval se Šéf a během svého života zplodil tisíce potomků. Byl tak úspěšný, že jeho geny si nese 14 procent světové populace holštýnských krav, které se i díky němu staly nejpopulárnějším mléčným plemenem. Jenže taky způsobil světovému mlékárenskému průmyslu škodu téměř půl miliardy dolarů.