Používání pesticidů je dnes stejně tak běžné, jako i nepopulární. Nový britsko-švýcarský výzkum ale potenciálně slibuje postřiky snížit nebo dokonce eliminovat. Jeho tajemství spočívá v poskytnutí prostoru přirozeným predátorům bojujícím proti škůdců. Svůj domov přitom mají najít v úzkých pruzích divoce rostoucích rostlin.

Ačkoliv se tempo populačního růstu postupně celosvětově snižuje, vize budoucnosti lidstva je nemilosrdná – stále míříme k 9 až 11 miliardám lidí na planetě. Dojde-li na radikální prodloužení lidského života, může tento počet růst ještě více. Chceme-li nakrmit lidstvo na stále méně stabilní planetě, nebude zřejmě jiná možnost, než sáhnout po geneticky upravených plodinách. Unikátní americký výzkum nyní přišel s metodou, jak pomocí promování specifických genů navýšit biomasu rostlin až o 40 procent.

Když dorazili Španělé do Ameriky, narazili na vyspělou Aztéckou říši. Kromě jiných zvláštností, mezi které můžeme zařadit geniální inženýrské schopnosti indiánských stavitelů nebo nadšení místních kněží pro lidské oběti, překvapily Evropany i dosud neznámé plodiny, které obyvatelé dnešního Mexika a střední Ameriky využívali. Mezi nejpozoruhodnější patří plody kakaovníku, které si záhy nalezly cestu i do Evropy a na pulty cukrářských mistrů. Nejnovější objevy ale ukazují, že kakaové boby lidé začali pěstovat úplně jinde a tisíce let dřív, než na ně v Mexiku narazili Evropané. "Kakaovým Eldorádem" je podle všeho horní tok Amazonky.

Ačkoliv se průměrná porodnost prakticky na celém světě snižuje, při současných 7,6 miliardy lidí bude náš počet zřejmě přesto prudce stoupat. Nároky na zemědělství přitom stoupají úměrně s tím. Jedno z řešení problému, jak nakrmit populaci stoupající vstříc 10 miliardám, představil společný tým americké Purdue University a Čínské akademie věd. Pomocí genového editoru CRISPR totiž upravili rýži tak, aby měla o 25 až 31 procent vyšší výnosy.

O globálních změnách klimatu většinou slýcháme v čistě negativních souvislostech. Samozřejmě pravda, že rizika plynoucí z dalekosáhlých změn teplot a srážek, výkyvů počasí i transformací celých ekosystémů můžeme jen těžko popřít. Jako každé změny ale mají i tyto transformace kladné a záporné stránky. Jednu z těch světlejších nedávno zdokumentovali kanadští, čínští a britští vědci ve vědeckém žurnálu Scientific Reports. S nasazením sofistikovaných počítačových modelů zjistili, že se zemědělské oblasti mohou do konce století rozšířit směrem na sever až o 1200 kilometrů. Než ale sebereme motyky a vydáme se na Sibiř, měli bychom zmínit i několik háčků, které tato zpráva skrývá.

Do několika desítek let nebude vzácností jen cibetková káva, ale zřejmě i ta obyčejná. Tedy alespoň káva chutnající tak, jako nyní. Klimatické změny totiž ohrožují kávovníky. Pěstitelé se je sice snaží zachránit, ale možná to bude na úkor chuti...