Není žádných pochyb, že dlouhý zárodečný vývoj placentálních savců představuje jeden z největších evolučních vynálezů. Zatímco se naši nejbližší příbuzní, vačnatci, musí spokojit s několika málo dny zárodečného vývoje, zárodky placentálů v děloze matky pomalu dozrávají i celé měsíce. Zárodečný vývoj charakteristický tvorbou sofistikované placenty a intenzivní výměnou látek mezi matkou a plodem, který se vyskytuje jen u placentálních savců, dokonce dal celé skupině jméno. Jak se ale dlouhé těhotenství vlastně vyvinulo? Studie zárodečného vývoje u vačnatců naznačuje, že na počátku všeho mohla být agresivní reakce matky na vajíčko – zánět.

Vynález aktivního letu otevřel dávným hmyzím zástupcům cestu k ovládnutí světa. Okřídlení členovci už v prvohorách vyvinuli moderní ekologické strategie, obsadili pustá prostředí a spolu s dalšími průkopníky dali základ suchozemským ekosystémům, jak je známe dnes. Dokonce i zářné úspěchy dalších aktivně létajících skupin – pterosaurů, ptáků a netopýrů – které přišly o několik set milionů let později, ve srovnání s hmyzem povážlivě blednou. O to víc proto překvapí fakt, že na tu nejzákladnější otázku odpověď pořád neznáme. Jak se vyvinula hmyzí křídla?