Hadí populace po celém světě ohrožuje potenciálně smrtící houbová choroba. Podle nové studie nejsou proti houbě, která na jejich těle způsobuje léze vedoucí k infekci a následně smrti, imunní žádné druhy.

Odhaduje se, že v Rumunsku žije více než šest tisíc medvědů hnědých. V odlehlých oblastech Transylvánie tak nejsou útoky na lidi nic až tak výjimečného. Místní proto vnímají lov medvědů jako nutnost a když ho vláda před rokem a půl zakázala, vzali věc do svých rukou a vyměňují si rady, jak vytvořit domácí jedy. 

Nelegální lovci ani zákazníci obchodů s dravci si příliš nelámou hlavu s tím, že pytláctví je nelegální. Kvůli tomu, že vycpaní dravci zdobí nejednu albánskou restauraci, už z místní přírody zmizeli tři ze čtyř druhů supů a místní vyhynutí hrozí už i národnímu symbolu - orlu skalnímu.

Samec želvy obrovské Jonathan je slepý, přišel o čich, ale sluch má v pořádku a stále ještě rád dovádí se samicemi. Nejstaršímu živočichu na planetě je minimálně 185 let a ve své "rezidenci" na ostrově Svatá Helena je celebritou. Až jednou zemře, jeho krunýř se zakonzervuje a vystaví. 

Vlky buď lidé rádi mají, nebo nemají. Málokoho ale nechávají tyto majestátní šelmy zcela chladným. Na vině je především naše dlouhá společná historie. Z ní na jednu stranu vzešel nejvěrnější lidský společník – pes – ale také obraz vlka jakožto hrozby a nebezpečného škůdce. I proto byl v minulosti nemilosrdně vybíjen. V posledních letech se nicméně začíná blýskat na lepší časy. Areály divokých šelem po celé Evropě rostou a vlky můžeme potkat dokonce i v České republice. O jaké vlky se ale jedná? Kudy se k nám dostali? A co nám mohou sdělit o dějinách vlků ve střední Evropě? 

Ve známé pohádce se Karkulka divila, proč má "babička" tak velké uši, oči a zuby. Pokud by se ale vlku převlečenému za prarodiče podívala do obličeje pořádně, udivila by ji možná jiná věc. Proč mají vlci – ale také jiné šelmy – na hlavě tak často ornamentálně zbarvenou srst?