Ošetřovatelé v zoologické zahradě v americkém San Diegu museli utratit samici severního bílého nosorožce Nolu, trpěla stařeckými nemocemi včetně artritidy. Na světě tak už žijí jen tři poslední bílí nosorožci, všechny v zoo ve Dvoře Králové. 

Upíří samičky se dělí o natrávenou krev s vyhladovělými jedinci a pomáhají jim tak přežít. Nová studie ukázala, že sociální vztahy v netopýřích koloniích jsou ještě užší, než se dosud předpokládalo, píše National Geographic.

Poslední padesátka šimpanzů, které chovala americká vláda pro potřeby lékařského výzkumu, brzy opustí laboratoř. Ředitel amerického Národního zdravotního institutu (NIC) Francis Collins uvedl, že už není žádný důvod, aby byli drženi pro případné experimenty, píše deník The Guardian.

Víte, co mají společného "vyšší čtyřnožci" – plazi, ptáci a savci? Není toho málo. Předně jsou na rozdíl od "polovičatých" obojživelníků velmi dobře přizpůsobení životu na souši. Mohou za to zejména důmyslně stavěná vajíčka, uvnitř kterých je vyvíjející se zárodek chráněn třemi blanitými obaly. Podle jednoho z těchto obalů dokonce dostala skupina své jméno – Amniota neboli blanatí obratlovci. A že savci žádná vajíčka nemají? Nevadí. Stejné blány chránící zárodek zůstaly zachovány i u člověka a jeho příbuzných.

Staré pověry o tom, že nosí smůlu, mění černé kočky v nechtěná zvířata, která v útulcích leckdy stráví celý život. Lidé dají raději přednost mourovaté nebo exoticky vypadající kočce. I proto existuje hned několik organizací a projektů, které se snaží pověst černých koček u lidí napravit. 

Člověk nemusí být mykologem z povolání, aby pojal při výpravě do přírody podezření, že mezi houbami a rostlinami platí nepsané spojenectví. I ten nejméně zkušený houbař ví, že nejtučnější úlovek na něj čeká v lese. Některé houby rostou v blízkosti listnatých stromů, jiné preferují jehličnany nebo louky, ale těžko se na sběr hub vypravíme doprostřed pouště.