Člověk
Lidé vedli války už v době kamenné, dokazuje pravěký masakr
1. 2. 2016
|
Jan Toman
V knihách Eduarda Štorcha se násilím nešetří. Lovci mamutů se mnohdy pouští do křížku mezi sebou, ale ještě častěji vedou boje s jinými tlupami pravěkých lidí. Pazourkové nože, oštěpy a sekeromlaty létají vzduchem, až čtenář nabyde dojmu, že je boj o kořist a území prostě v lidské nátuře. O to překvapivější je fakt, že antropologové shromáždili jen málo přímých důkazů násilí mezi různými skupinami lidí doby kamenné.
Evoluční historie pohádek: Vědci odhalili, jaké příběhy jsou nejstarší
29. 1. 2016
|
Jan Toman
Pohádky toho s vědou na první pohled mnoho společného nemají. Leckdo by dokonce mohl pochybovat, jestli je vůbec výzkum ústně tradovaných příběhů k něčemu dobrý. Rázně se tyto spekulace rozhodla utnout dvojice originálních vědců – literární historička a evoluční biolog. Dali dohromady údaje o rozšíření základních typů příběhů a aplikovali na ně metody, kterými se normálně studuje evoluční historie "stromu života". Výsledky předčily všechna očekávání.
Transplantace zvířecích orgánů: Čeká nás revoluce ve zdravotnictví?
22. 1. 2016
|
Jan Toman
Co mají společného nejnovější techniky genové manipulace, pokrok ve zkoumání kmenových buněk a hádající se američtí medikové? Zadními vrátky se k nám připlížila budoucnost. A dává o sobě hlasitě vědět. Zcela představitelnými a s nynější technikou uskutečnitelnými se stávají biomedicínské postupy, které ještě před pár lety vévodily vědeckofantastickým románům. Pokud se nevynoří nějaká zásadní překážka, během několika let bude zřejmě možné lidem transplantovat speciálně upravené zvířecí orgány či orgány vypěstované ve zvířatech z lidských buněk. Příznivci těchto transplantací lákají na dlouhý a zdravý život, zatímco odpůrci straší scénami jak vystřiženými z filmu Ostrov doktora Moreaua. Zdravotnické instituce mezitím nabádají k opatrnosti, ale pokrok si hledá vlastní cesty…
Jaká tajemství skrývají římské latríny?
16. 1. 2016
|
Jan Toman
Vědní obory se někdy potkávají na opravdu neobvyklých místech. Vezměme si třeba historickou parazitologii – výzkum toho, jakými cizopasníky trpěli naši předkové. Aby na tuto zajímavou otázku mohli odborníci najít odpověď, tak si musí zahrát na detektivy. Ve stylu Indiana Jonese cestují po muzeích a archeologických nalezištích a vyhledávají dobře zachované lidské pozůstatky. Jen jim, pravda, nejde o zlaté artefakty, ale cosi mnohem titěrnějšího – mikroskopické zbytky parazitických organismů. V tom ovšem potřebují pomoc archeologů, takže jejich bádání vyžaduje dobrou znalost biologie, lékařství i historických disciplín. Zachovaných těl je však poskrovnu, a tak se výzkumníci musí poohlédnout i jinde. Jedním z nejvydatnějších zdrojů informací se překvapivě ukázaly být lidské výměšky.
Proč tak ochotně propadáme nesmyslům na internetu
13. 1. 2016
|
Jan Toman
Zná to každý z nás. Jakmile se připojíme na Facebook nebo jinou sociální síť, hned nás obklopí konejšivě povědomé příspěvky našich soukmenovců. Ať už jsme příznivci levice, pravice, Sparty nebo Slavie, vždy se ocitneme mezi svými. Spokojeně si zanotujeme a z rovnováhy nás může vyvést jen nějaký "šílenec", jehož pobuřující příspěvek se nám na obrazovce musel objevit snad jen omylem. Hlavně na něj neklikat! Jakmile to zkusíme, ocitneme se na "nepřátelském území", kde nejen že jsou takové názory normální, ale lidé se v nich dokonce vzájemně utvrzují.
Hustě obydlené je jen jedno procento pevniny na Zemi
12. 1. 2016
|
roj
Zatímco v roce 1800 žily ve městech jen tři procenta populace, v současné době je to zhruba polovina. Po převedení na světovou mapu to znamená, že zhruba polovina veškeré populace na Zemi žije na pouhém jednom procentu její pevniny.
Přijde bakteriální apokalypsa? Pár 'zbraní' ještě máme, vývoj antibiotik ale vázne
12. 1. 2016
|
Jan Toman
Zprávy o nebezpečí nadměrného předepisování antibiotik se v posledních letech staly takřka folklórem. Bakterie se této třídě léků pomalu ale jistě přizpůsobují a doby, kdy jedna pilulka penicilinu dokázala vyhubit všechny mikroby v nemocnici, jsou už dávno minulostí. Fenomén tzv. mikrobiální odolnosti neboli rezistence čím dál víc zasahuje i do našich každodenních životů. Z mnoha příkladů můžeme zmínit obtížně léčitelné kmeny tuberkulózy nebo kapavky, které v posledních letech nejsou výjimkou. V krajním případě se však lékaři stále mohou spolehnout na "antibiotika poslední záchrany". I nad nimi se už ovšem začínají stahovat temná mračna…
Muži mají horší výdrž než ženy. Při sportu se rychleji unaví
9. 1. 2016
|
red
Ženy sice notoricky platí za slabší, něžnější pohlaví, ukazuje se však, že to má od pravdy daleko. Alespoň pokud jde o sport. Ženy lépe odolávají únavě, fyzické i psychické, jak zjistili francouzští vědci. Při sportu mají větší fyzickou odolnost.