Člověk

Sedavé zaměstnání a absence pohybu ve volnu má rozsáhlé zdravotní dopady a dokonce může vyvolávat úzkostné stavy, jak zjistili vědci. Odborníci zkoumali, jak aktivita s nízkou spotřebou energie (tedy sezení) souvisí s emotivním rozpoložením. A jejich závěry by se neměly brát na lehkou váhu. 

Pravidla, pravidla a znovu samá pravidla… Nejen děti vnímají pravidla jen jako omezení přirozeného chování. Pravidla přitom ovlivňují náš život mnohem víc a hlavně překvapivěji, než to na první pohled vypadá. Logické myšlení, logické hry, logika ve všech svých podobách nás obklopuje prakticky neustále. Jak se ale běžné pojetí logiky liší od logiky jako vědy? Zeptali jsme se toho nejpovolanějšího - velkého popularizátora filosofie, autora knihy Člověk a pravidla a vedoucího oddělení logiky Filosofického ústavu AV ČR prof. Jaroslava Peregrina.

Mozková tkáň je velmi měkká a obsahuje množství vody. Obvykle se tedy začíná rozkládat ihned po smrti. Za určitých podmínek je ale možné mrtvý mozek uchovat v neporušené podobě po stovky až tisíce let.

Představte si, že by existovala zázračná pilulka, kterou by stačilo spolknout, abyste ztratili své neopodstatněné předsudky a stali se vyrovnanějšími, galantnějšími a morálnějšími. Zkrátka ve všech ohledech lepšími lidmi. Spolkli byste ji? A předepsali ji ostatním?

Epidemie eboly, která loni postihla část Afriky a vyděsila svět, není něco, s čím by se člověk setkal úplně poprvé. Zažili ji možná už ve starověkých Athénách, tvrdí infekční lékař Powel Kazanjian v textu pro odborný časopis Clinical Infectious Diseases.  

Ztráta či vážné poškození životně důležitého orgánu ještě donedávna končilo bez výjimky smrtí. A v případě, že k životu nezbytný nebyl, vedlo obvykle k výraznému snížení kvality života.