Člověk
'Nový lidský orgán': Průlomový objev, nebo nafouknutá bublina?
10. 1. 2017
|
Jan Toman
V uplynulých dnech se tiskem prohnala smršť senzačně vyhlížejících zpráv: Lékaři objevili v lidském těle nový, dosud neznámý, orgán. Jak už to s podobnými objevy bývá, skutečnost je o něco složitější.
Vše, co jste kdy chtěli vědět o toxoplazmóze, ale báli jste se zeptat
9. 1. 2017
|
Jan Toman
"V chemtrailech jsou na hliníku namražené bakterie, z nichž jeden druh je obzvlášť nebezpečný – toxoplasma. Je to mutant, něco mezi virem a bakterií. Té se dá zbavit častým pitím kávy bez mléka během dne, …"
Vzácná alergie, při níž sprcha i pláč ze zoufalství bolí jako šlehání kopřivami
1. 1. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Když prší, je to jako by se do jejího těla zapichovaly miliony jehliček. Každý lok sousto ji v krku pálí jako šlehání kopřiv, o koupání v bazénu si může nechat jenom zdát. Rachel Wawricková, jejíž příběh přináší britský server BBC, je jedním ze zhruba třicítky lidí na světě, kteří mají jednu z nejhorších možných alergií – na vodu.
Klikaté cesty evoluce. Proč člověk ztratil kost v penisu?
28. 12. 2016
|
Jan Toman
Třebaže se nám to může zdát zvláštní, anatomická stavba velké části savců, včetně našich nejbližších příbuzných, se od lidské v jednom důležitém aspektu liší. Spíše pravidlem, než výjimkou, je mezi savci přítomnost pyjové kosti. Žerty stranou, pyjová kost představuje u druhů, které se její přítomností mohou chlubit, důležitou podporu při pohlavním styku. Její velikost je extrémně různorodá a na první pohled je zřejmé, že kost má za sebou velmi bouřlivé evoluční změny. Proč se ale u některých savců vyskytuje, zatímco jinde chybí? Měl ji i společný předek všech savců? A proč v evoluci člověka vymizela?
Jste s věkem roztržitější? Má to i své výhody, jste díky tomu kreativnější
25. 12. 2016
|
roj
Po padesátce mnohem snadnější podlehnout roztržitosti. Snadnější ztráta pozornosti ale nemusí být vůbec špatná, jak dokázali vědci z Torontské univerzity. Díky nepozornosti mozek vnímá i druhořadé informace, které mu tak pomáhají řešit problémy kreativněji.
Počítače odhalují tajemná pravidla vývoje jazyka
22. 12. 2016
|
Jan Toman
O tom, že se jazyky v čase mění, nemůže být pochyb. Nemusíme jít ani tak daleko, jako do renesance – stačí porovnat dnešní češtinu třeba s tím, jak se mezi sebou bavili naši předkové před sto lety. Když vyrazíme dále do minulosti, můžeme sledovat příbuzenské vztahy mezi jednotlivými jazyky a jejich spojování do jazykových rodin, jako je například indoevropská.
Vědci odhalili v mozku 'vánoční zóny'
18. 12. 2016
|
red
Co mají společného neurofyziologické reakce a Vánoce? V tak trochu žertovní studii to popsali vědci z Kodaňské univerzity. Závěry odborníků jsou nicméně podložené regulérním výzkumem.
Odseklé údy, zlámané kosti a kanibalismus: Divoké pohřební rituály z pravěku Brazílie
14. 12. 2016
|
Jan Toman
Pohřební rituály jsou tak pestré, jako lidstvo samo a dalo by se říct, že ty standardní, evropské, patří mezi "nejnudnější". Zejména různé kultury lovců a sběračů často nakládají s lidskými ostatky velmi neobvykle. Mumifikace, nebo naopak destrukce či rituální kanibalismus, nejsou žádnou výjimkou. Všechny podobné praktiky jsou přitom svázané rituálními příkazy. Nejedná se tedy o žádné bezhlavé řádění.