Řádně uleželý sýr

Samotný objev sýru uvnitř egyptské hrobky vlastně novinkou není - samotná hrobka byla odkryta před více než 130 lety, nádoba obsahující "pevnou bílou hmotu" pak pár let nazpět. Již tehdy se obecně předpokládalo, že by měla obsahoval tehdejší stravu – až do aktuální chemické analýzy však nebylo jasné, o jaký pokrm vlastně původně šlo. Odhalení egyptského sýra z konce doby bronzové je významné i z toho důvodu, že doposud nám důkazy o egyptské produkci sýra chyběly.

"Analyzovaný materiál je nejstarším objeveným zbytkem sýra," sdělil doktor Enrico Greco z italské Catanijské univerzity na tiskové konferenci v Káhiře, "Víme, že byl složen především z kozího a kravského mléka, pro mě osobně je ale těžké si představit jeho chuť." Jeho kolegové dle BBC dodali, že egyptský sýr by měl značně nakyslou příchuť.

Analýza obsahu nádoby zřejmě poskytla i vodítko k tomu, proč sýr zřejmě ve starověkém Egyptě nebyl příliš rozšířenou pochoutkou. Nalezeny byly totiž i stopy bakterií Brucella, které mohou vyvolat brucelózu, tedy onemocnění vznikající v důsledku konzumace mléčných výrobků z nepasterizovaného mléka. Brucella je dnes v teplejším podnebí stále častým zdrojem infekce, ve starověku pak muselo být riziko ještě vyšší. Typické dnešní tvrdé sýry tak sice v konstituci ty egyptské nepřipomínají - zároveň však s sebou nesou menší riziko infekce.

Nejstarší sendvič

Nejen sýr je však starší strava, než jsme předpokládali. Překvapivý počet letokruhů se ukrývá i uvnitř měsíc starého nálezu prehistorického chleba.

Ani egyptský sýr totiž není v pokrmech podobných těm dnešním žádný rekordman. Tímto je totiž zřejmě 14 tisíc let starý chleba objevený uvnitř archeologického naleziště v jordánské poušti. Jde o vůbec nejstarší známý důkaz podobně zpracovaného pokrmu, a shodou okolností i nejstarší doklad míchání různých ingrediencí jako takového.

"Jde to první důkaz toho, co bychom mohli nazvat kuchyní v tom smyslu, že předmět se skládá z více druhů potravy," sdělil pro BBC profesor Dorian Fuller z Londýnské univerzity měsíc nazpět.

Z nálezu pece a zpracovávajících předmětů se zdá, že chleba vznikal z rozdrcené divoké pšenice a ječmenu, které byly následně zality vodou s rozdrcenými kořínky bylin, hněteny a upečeny na kamenech kolem ohně do pokrmu. Kousky chleba, připomínající spíše tlustší tortillu a podobné druhy pečiva, pak byly podávány zřejmě s pečeným masem. To z nich může také dělat nejstarší sendvič dějin.

Odhalené ohniště, kde se pekl prastarý chléb | zdroj: Amaia Arranz-Otaegu

Autorka nálezu, doktorka Amaia Arranz-Otaegui z Kodaňské univerzity, k tomu dodala, že tehdejší obyvatelé daného sídliště patřili ještě mezi lovce-sběrače, což z chleba dělá potravu starší, než je neolitická revoluce, a tak počátek permanentních sídlišť.

Zatímco doposud tak hypotézy o důvodu vzniku permanentních sídlišť mluvily o tom, že jsme zpracované potraviny začali konzumovat až po založení sídliště (zřejmě vlivem vysokého počtu lidí pro udržení lovení), nyní se objevuje spíše možnost, že posloupnost byla opačná. Totiž že nejprve se lidé naučili vyrábět jednoduché zpracované potraviny jako chleba, a pak pro jejich větší produkci zakládali permanentní osady. 

Buď jak buď, chleba se tímto objevem oficiálně může stát součástí paleodiety.

Studie egyptského sýra byla publikována v Analytical Chemistry.