Intenzivní fyzická aktivita pomáhá prodloužit život. To dnes tvrdí nejen fitness trenéři, ale i věda. Lepší funkce oběhového systému i mozková činnost byla u fyzicky aktivních jedinců opakovaně potvrzena různými studiemi.

Jaký je ale mechanismus zpomalení našeho stárnutí? Podle nové americké studie na myších by odpověď mohla vězet v různých druzích proteinů vznikajících při fyzické aktivitě.

Naše tělo spolu komunikuje tichou poštou. Buňky se domlouvají pomocí myriád proteinů, které ovlivňují činnost organismu.

Neurovědkyně Alana Horowithová a Shella Fanová z Kalifornské univerzity v San Francisku odhalily, že proteiny vylučované do krevního oběhu při fyzické námaze jsou jedním z důvodů, proč má cvičení tak blahodárné účinky.

Fitness plazma pro líné myši

O tom, že krev, nebo cosi v ní,  může mít prospěšný vliv podle stáří jednotlivce, se spekulovalo odedávna. Při vzpomínce na příběh hraběnky Bathoryové vlastně dávno před vznikem moderní vědy.

Vše ale ukazuje na to, že spíše, než na věku záleží na kondici. Výzkumníci ze San Franciska odebrali krevní plazmu starším, leč fyzicky vytrénovaným myším, a předali ji myším podobného věku, ale mnohem zahálčivějším.

V reakci na "fitness plazmu" brzy doznaly i seniorní myši línější povahy zlepšení schopností jako druhé myši-senioři, které sportovaly - běhaly v bubnu. Víme tedy, že to, co pomáhá, není "mladá krev", ale krev klidně i "starší", leč od těch, co se hýbou.

Cvičit se dá i v sedmdesáti, jak dokazuje tahle parta válečných veteránů | zdroj: Profimedia

Hlavním spouštěčem kaskády změn, které vědkyně vyložily jako regeneraci některých činností mozku, byl překvapivě protein z jaterní tkáně. Ten pomocí molekulární aktivity, která na přesné pochopení stále čeká, zlepšil kondici mozku.

Říkal to už sokol Tyrš

Omlazení mozkové činnosti samozřejmě byl podstatný – myši odpovídající zhruba 65 lidským letům zlepšily výsledky svých kognitivních testů na úroveň třicátníků a čtyřicátníků.

Jako obvykle se sluší připomenout, že myši nejsou lidi. Nic tedy negarantuje, že stejný mechanismus bude existovat také u lidí. Dá se to nicméně předpokládat.

Zásadní zjištění studie se dá shrnout tak, že cvičení prospívá nejen fyzickému, ale také duševnímu zdraví, což patrně mnoho lidí tuší. Jak by ne, vždyť už Miroslav Tyrš, český vlastenec a jeden ze zakladatelů Sokola razil zásadu "ve zdravém těle zdravý duch".

Co za tím ale vězí?

Cílem neurovědců však není "jen" potvrzovat tuto tezi, ale rozklíčovat, co za ní vězí. Tento poznatek by nám totiž jednou mohl otevřít možnost umělé vyvolat stejný mechanismus pomocí nějaké chemikálie či jiného spouštěče.

Miroslav Tyrš (vlevo) na plakátu k všesokolskému sletu | zdroj: Profimedia

Pilulka nesmrtelnosti, či aspoň pilulka delšího mládí je stále vzdálená přinejmenším desítky let. Možná však, že jsme se k ní však právě o pár kroků přiblížili.

Byť zřejmě nejeden čtenář ohrne nos nad hypotetickou možností "dopřát si kladů cvičení pomocí chemie", lidé upoutaní na lůžko či jinak handicapovaní možnost volby nemají. A podobný lék by mohl pomoct také jim.

A když nic jiného, hledání toho, jak naše tělo stárne i mládne, nám přinejmenším může poradit, jak stárnutí zpomalit i jinak než "uměle".

Studie neurovědkyň z Kalifornské univerzity byla publikována v žurnálu Science.