Den blbec je jen v naší hlavě, ale mozek se podle toho chová

- Člověk autor: red

"Den blbec" zná snad každý. Často si ale za něj můžeme sami - když ráno vykročíme špatnou nohou, vsugerujeme si, že den nebude stát za nic. A mozek to pak už jen převede do reálu - zhorší se nám v ten den paměť i kognitivní schopnosti.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Pokud si myslíme, že den bude těžký a stresující, snižuje to totiž naše kognitivní schopnosti a pak opravdu všechno nestojí za nic. Když si stěžujeme na to, že jsme vstali z postele špatnou nohu a necítíme se ve své kůži již od osmi hodin ráno, máme důvody k obavám, jaký bude celý den.

Ranní nepříjemnost je jakýmsi proroctvím, které se naplňuje: myslíme si, že den nebude stát za nic, a tak se také stane, protože mozek v důsledku toho skutečně špatně funguje. A v následujících hodinách je pro nás všechno složitější.

K těmto závěrům dospěli vědci z Pensylvánské státní univerzity, kteří ve své studii sledovali 240 dobrovolníků. Ti dva týdny odpovídali na dotazy, které dostávali pomocí chytrého telefonu.

Jedna otázka přicházela ráno a sledované osoby měly odpovědět, zda si myslí, že nadcházející den bude obtížný a stresující. Později obdrželi další dotazy týkající se skutečné úrovně stresu v následujících hodinách. Kromě toho byli pětkrát denně testováni, jak funguje jejich pracovní paměť, tedy taková paměť, která nám umožňuje využívat užitečné informace pro úkoly, které postupně plníme.

"Používání smartphonu nám umožnilo vyhodnocovat to, co se děje, s mnohem větší přesností a v reálném životě, nikoli v laboratorních podmínkách," uvádí Martin Sliwinski z Pensylvánské státní univerzity. Výsledky ukazují, že v případě, že vstaneme a soudíme, že před sebou máme těžký den, pracovní paměť se v následujících hodinách zhoršuje a podlamuje kognitivní schopnosti.

Stav po probuzení rozhodne

"Když ráno vykročíme špatnou nohou, již v té chvíli rozhodujeme o tom, jaký bude nadcházející den: jestliže si myslíme, že bude těžký, cítíme se hůře, ačkoli nic skutečně stresujícího se neděje," konstatuje Sliwinski.

"Člověk myslí a předvídá to, co se stane, aby se připravil na každou možnost. Tato schopnost se však může obrátit proti nám, když zaujímáme negativní postoj. Ovlivňuje to pracovní paměť, která je klíčová pro dobrý výkon. Když například pracovní paměť kolísá, můžeme mít větší problémy se soustředěním a snáze se mýlíme. To může mít vážné následky. Pomysleme si, co se může stát se starším člověkem, který už tak má snížené kognitivní funkce. V takovém případě může vykročení do dne špatnou nohou vést k tomu, že si zapomene vzít lék nebo že je nepozorný při řízení vozidla a způsobí dopravní nehodu," uvádí Sliwinski.

Jestliže jsme si vědomi toho, že obavy z obtížného dne mohou skutečně ovlivnit to, co budeme dělat, má to i svou užitečnou stránku. Když si to uvědomujeme, může nám to pomoci zablokovat negativní myšlenky: po probuzení, když vykročíme špatnou nohou, může být například užitečné několik minut provádět uvolňovací cviky.

Tagy: psychologie duševní zdraví lidské tělo psychika zdraví a životní styl věda a poznání

Zdroje: ČTK,Corriere della Sera