Do míst, která leží stovky metrů až pět a více kilometrů pod hladinou, téměř žádné světlo neproniká.

„V hlubokém otevřeném oceánu není kam se schovat. Jedinou možností zvířete je splynout s pozadím,“ píše zoologožka Karen Osbornová z Národního muzea přírodní historie ve Washingtonu v magazínu Ocean.

Osbornová se podílela na pozoruhodné studii o predátorech žijících ve velkých hloubkách oceánů, kterou vědci publikovali v časopise Current Biology. Popisuje šestnáct druhů ultračerných dravých ryb. Každá je vybavena kůží, která jí umožňuje být téměř neviditelným tvorem.

Černější než černá

„Černější než černý“ exteriér těchto tvorů pohltí 99,95 procent všech fotonů, a vytváří tak temný plášť na tmavém pozadí oceánu.

Dokonce i poté, co jsou vytaženy na hladinu se tyto ryby jeví jako pouhé tmavé siluety. „Nezáleželo na tom, jak jste nastavili kameru nebo osvětlení – ony prostě nasály všechno světlo,“ vypověděla Osbornová o svém prvním pokusu vyfotografovat hlubinné dravce.

Černá kůže ryb je srovnatelná s vantablackem – látkou z uhlíkových nanotrubic, která pohlcuje až 99,965 procenta viditelného spektra. Když na ni dopadne světlo, neodrazí se, ale zachytí se a vychýlí mezi trubice.

Při analýze struktury neuvěřitelné rybí kůže vědci zjistili, že pigmentové buňky bohaté na melanin jsou zabaleny dohromady s velmi malými, pokud vůbec nějakými, mezerami.

Návnada, kterou vymyslela příroda

A jak vidí „černočerní“ dravci svou kořist? Prozradí ji bioluminiscenční světlo, kterou vyzařuje. Ve velkých hloubkách je bioluminiscence z živých organismů prakticky jediným zdrojem světla. Živočichům osvětluje tamní temnotu.

Také zmínění dravci, za jejichž netypičtějšího představitele je pokládán Idiacanthus antrostomus, známější jako černý drak, vyzařují bioluminiscenční světlo. Používají ho však jako návnadu.

Drakovi visí z dolní čelisti bioluminiscenční výrůstek a tělo má pokryté bioluminiscenčními tečkami. Vědci předpokládají, že slouží k tomu, aby přilákaly malé ryby, které za nimi netuší dravce. Předpokládají, že to je hejno drobných živočichů, snaží se k nim přiblížit jako k možné potravě a sami se stávají kořistí.

Unikátní je však zejména kůže hlubinných dravců. „Domníváme se, že by technologie kůže těchto ryb mohla být použita k výrobě materiálů pro špičkovou optiku nebo maskovací materiál pro noční operace armády,“ píše se ve studii.