Experti z Griffithovy univerzity ve východoaustralském městě Brisbane odhalili souvislost mezi dloubáním v nose a vyšší pravděpodobností vzniku demence.

Ve studii publikované v odborném žurnálu Scientific Reports vědci upozorňují, že v případech, kdy šťourání v nose poškodí tamní vnitřní tkáně, získávají nebezpečné druhy bakterií snazší cestu do našeho mozku. A reakce mozku na přítomnost těchto patogenů se nápadně podobá příznakům Alzheimerovy choroby.

Je to závažné zjištění, protože dloubání v nose je široce rozšířený zlozvyk. Z průzkumů vyplývá, že ve větší nebo menší míře se mu věnuje devět z deseti lidí.

Nosem přímo do mozku

Už několik let se dostává do popředí hypotéza, že za vznik Alzheimera, kterým v Česku trpí už víc než 100 000 lidí, může do určité míry napadení mozkových tkání cizorodými viry a bakteriemi. Poznatky ze starších výzkumů naznačují, že toto neurodegenerativní onemocnění může být vlastně infekcí.

Zdrojů nákazy může být pochopitelně víc, ale čím víc je tělo vystaveno patogenům, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se některé z nich zabydlí v naší lebce.

Vědci z Griffithovy univerzity odhalili jednu z nejpřímějších cest infekce do mozku, která vede z nosu.

Zkoumali přenos bakterie Chlamydia pneumoniae, která vyvolává zápal plic. Tyto bakterie již dříve nalezl mezinárodní tým vědců ve většině lidských mozků postižených demencí a svůj objev popsal v magazínu Medical Microbiology and Immunology.

Výzkumníci z Brisbane pozorovali u myší bakterie cestující po čichovém nervu, který spojuje nosní dutinu a mozek. Při poškození nosního epitelu (tenká tkáň podél stropu nosní dutiny) se infekce nervu zhoršovala.

V mozku myší se proto začaly ukládat ve větším množství bílkoviny amyloid-beta, které se uvolňují v reakci na infekce. Jejich plaky (shluky) se ve značné koncentraci nacházejí také u lidí s Alzheimerovou chorobou.

„Jako první jsme prokázali, že Chlamydia pneumoniae se může dostat nosem do mozku, kde spouští patologické procesy, které vypadají jako Alzheimerova choroba. Pozorovali jsme to na myších modelech, naše výsledky jsou však znepokojivé také pro lidi,“ cituje časopis Science Alert neurologa Jamese Johna, jednoho z autorů studie.

Ilustrace amyloidních plaků v mozku s Alzheimerovou chorobou. | zdroj: Profimedia

Výzkumníci ve studii píší, že je především překvapila rychlost, s jakou se Chlamydia pneumoniae uchytila v centrálním nervovém systému hlodavců. Infekce nastala během 24 až 72 hodin. Vědci proto předpokládají, že pro bakterie a viry je nos rychlou cestou do mozku.

Opatrnosti nikdy nezbývá

Zatím není jasná míra souvislosti mezi dloubáním v nose a přenosem bakterií. Není ani prokázané, zda zmíněný zlozvyk skutečně může vést rozvoji Alzheimerovy choroby. Výzkumníci proto plánují pokusy na lidech, které by měly jejich hypotézu potvrdit, anebo vyvrátit.

Autoři studie každopádně už nyní upozorňují, že „notoričtí šťourači“ by se měli mít před riziky infekce na pozoru. A kromě dloubání v nose by lidé podle nich měli být ostražití také při vytrhávání chloupků z nosu.