Přehlížela snad medicína případně užitečné léky kvůli tomu, že jsme o nich většinově smýšleli jako o drogách? Patrně ano.

Vždyť mikrodávkování LSD se už osvědčilo v klinickém užití – tentokrát jako prostředek potlačení Alzheimerovy choroby. Pro psychedelika to je další vítězství v tažení do lékařského prostředí.

Na pomoc mozku

LSD, tedy diethylamid kyseliny lysergové, má na kontě několik zajímavých studií z posledních let. Nejnověji loni na jaře se ukázalo, že LSD může i v malých dávkách zvyšovat výkon mozku. Jako terapeutická látka byla s pozitivními výsledky testována i pro léčbu depresí, úzkostí a dalších duševních poruch.

Řez dvěma mozky. Vlevo je mozek zdravého sedmesátiletého muže, vpravo je smrštěný mozek stejně starého muže postiženého Alzheimerem | zdroj: Profimedia

LSD, v šedesátkách oblíbené mezi hippies, se v medicíně nevyužívá jako látka, která vyvolává halucinace. Používá se v mikrodávkách, které mají měřitelný vliv na činnost mozku, ale nezpůsobí žádný "trip". Idea zní, že LSD, ale zřejmě i další psychedelika podporují projevy mozkové neuroplasticity.

Neuroplasticitou disponuje náš mozek i sám o sobě, psychedelika však běžnou činnost mozku urychlují. U velkých dávek to má za výsledek trip.

Tým Charlese Nicholse z Louisianské státní univerzity teď s pomocí LSD udělal důležitý dílčí krok k využití LSD při léčbě Alzheimera – dokázal, že LSD je bezpečné pro používání na lidech. To je pozitivní pro další testy.

Britský premiér Boris Johnson se vítá s herečkou Barbarou Windsorovou, postiženou Alzheimerovou chorobou. Ministerský předseda se s ní setkal poté, co mu napsala otevřený dopis, ve kterém označila péči o postižené Alzheimerem za katastrofální. Může nemocným pomoci LSD? | zdroj: Profimedia

Nicholsovi výzkumníci vzali 48 zdravých dobrovolníků s průměrným věkem 63 let a v náhodných skupinách jim podávali placebo anebo tři různé mikrodávky LSD. Ve finále se ukázalo, že lidé s látkou nemají více špatných reakcí než lidé bez látky.

Běžní uživatelé LSD se teď možná usmějí, podobný empirický důkaz je však klíčový pro další legální studování vlivu mikrodávkování.

Teprve další fáze testů ukážou, bude-li LSD skutečně nápomocné i při zvládání Alzheimera. Nicholsova teorie však tvrdí, že bude.

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

LSD působí na serotoninové receptory 5-HT2A, které se významně podílejí na nástupu Alzheimerovy choroby. LSD by se tak mohlo stát součástí nové palety léků, které by mohly postup choroby oddalovat či tlumit projevy.

Psychedelika v kurzu

Psychedelika v poslední době směle vykračují do světa lékařství.Lysohlásky jsou testovány pro útlum depresí, extáze pomáhá se zvládáním alkoholismu a LSD zase potlačuje úzkosti.

Prozatím všechny studie s pozitivním vlivem psychedelik platí pouze za limitované co do testovaného vzorku lidí. A výsledky samozřejmě nejsou zázračné. Ani rozumně užívaná psychedelika prostě nefungují jako mávnutí kouzelného proutku.

Ačkoli sami autoři studií varují před unáhlenou samoléčbou i vysokými očekáváními, prozatím se zdá, že psychedelika se můžou podílet na efektivnější péči o pacienty postižené nejen duševními, ale i neurodegenerativními chorobami.

Už ostatně padly návrhy překvalifikovat mikrodávkovaná psychedelika jako takzvané psychoplastogeny – tedy látky podporující mozkovou plasticitu. Možná, že se podaří po letech nejen argumenty, ale i "překvalifikací" sundat cejch z látek, které jsme po půlstoletí zřejmě chápali nesprávným způsobem.