Lebky psovitých šelem z doby ledové, které objevili archeologové v Předmostí u Přerova, mohou být nejstarším dokladem chovu zvířat člověkem a domestikace psů. Vyplývá to z analýzy nálezů, o které mezinárodní tým vědců informuje v časopise Journal of Archaeological Science.

Není chrup jako chrup

Výzkumníci analyzovali 28 500 let staré lebky šelem nalezené v oblasti. Provedli rozbor mechanického obroušení zubů a zaznamenali zajímavé rozdíly.

U šelem podobnějších psovi, které se nazývají protopsi, nalezli větší stopy opotřebení než u šelem podobnějších vlkovi. Z toho udělali závěr, že první skupina zvířat požírala potravu s vyšším obsahem tvrdých lámavých prvků – patrně kosti a jiné, pro člověka méně žádoucí kusy ulovené zvěře, ke kterým se zvířata dostala na lidských sídlištích.

Vlk, předek psa | zdroj: Profimedia

"Takový poznatek je v souladu s představou, že psi uvnitř nebo podél okrajů lidských táborů konzumovali hůře zpracovatelné potravinové složky, které lidé vyhazovali nebo kterými je krmili," píšou autoři ve studii.

Změny chrupu se mohly objevit jako důsledek domestikace o generace dříve, než v populaci šelem nastaly změny ve stavbě těla.

Domestikace psa je prvním příkladem ochočení zvířat člověkem, který se objevil už před nástupem zemědělství. Archeologové se rozcházejí v názoru, kdy nastala. Někteří mají za to, že už před 40 tisíci lety, jiní ji zasazují do doby před 20 tisíci lety.

Co je mimořádně pozoruhodné: Soužití lidí a psů bylo patrně už zpočátku založeno na citovém vztahu, protože pes žádný užitek nepřinášel. Trvalo dlouho, než se z něj stal pomocník při lovu nebo pastvě.

Vlci a ještě vlci?

Pokud by se hypotéza o domestikaci psů na území dnešní Moravy potvrdila, byl by to nejstarší doklad o soužití člověka se psy, přesněji s jejich předky.

Moderní psi (Canis familiaris) jsou potomky šedých vlků (Canis lupus). Život s lidmi proměnil toto divoké zvíře v krotkého a poslušného tvora, které se cítí být členem lidské smečky.

Autoři zmíněné studie píšou, že jejich hypotéza musí být ověřena dalšími studiemi ve střední Evropě, kde byly objeveny nejstarší fosilie raných psů, a také v jiných částech světa.

"Je nakonec možné, že to jsou dvě morfologicky a behaviorálně odlišné populace vlků, které se na území překrývají, alespoň sezónně, jak je dnes vidět u vlčí populace," připouštějí.

Jinými slovy, tyto dvě populace vlků mohly změnit své stravovací chování v reakci na konkurenci nebo změnu prostředí. Nemuselo to být proto, že byly domestikovány.

Výzkum nicméně ukázal, že populace šelem měly nápadně odlišnou stravu během dlouhé doby. Tento poznatek vede k předpokladu posunu jejich chování směrem k domestikaci.