Většina lidské civilizace žije ve výšce do několika málo stovek metrů nad mořskou hladinou. Jen hrstku malých měst postavili lidé nad hranici dvou kilometrů nad mořem.

Patřilo mezi ně incké sídlo Machu Picchu, nacházející se ve výšce 2430 metrů. Incká civilizace je začala budovat mezi lety 1430 a 1450, krátce před objevem Ameriky Kryštofem Kolumbem.

Trosky legendárního sídla leží na údolím řeky Urubamby, která ho obtéká ze tří stran, v sedle mezi horami Huayana a Machu Picchu.

zdroj: YouTube

Místo však Inkové obývali krátkou dobu, protože incká říše se se za půlstoletí zhroutila. Dílem k tomu nejspíš napomohly vlny sucha způsobené přirozenou změnou klimatu, dílem epidemie nakažlivých chorob přivlečené pro změnu španělskými conquistadory.

Část populace přežila do dneška, nemoci však zdecimovaly až 90 procent inckého lidu a většina jeho kultury se v této apokalyptické situaci ztratila. Samotné Machu Picchu nedobyli Španělé, jeho obyvatelé ho prostě opustili.

O tom, proč Inkové postavili sídliště tak vysoko v horách, se žádné dochované písemnosti nezmiňují, obdobně jako o jeho účelu. Inkové ostatně nepoužívali písmo tak, jak jej dnes chápeme. Dokonce neznáme ani název jejich osady.Název Machu Picchu je převzat od sousední hory, kterou tak pojmenovali domorodí obyvatelé.

Jednou z hypotéz o jeho účelu je, že to bylo vladařské sídlo Inků. Jinou, divočejší hypotézou, je možnost, že na Machu Picchu měli Inkové zemědělskou laboratoř pro testování různých plodin v různých výškách. 

  Zbytky monumentálních kamenných staveb na cestě k Machu Picchu | zdroj: Profimedia

Nyní nabízejí zástupci brazilské geoarcheologie vysvětlení, proč sídlo stojí právě v sedle mezi zmíněnými horami.

Úmysl, nikoliv náhoda

Tým Rualda Menegata, geologa z brazilské Federální univerzity v Rio Grande do Sul, využil satelitních snímků i měření v terénu a vytvořil mapu geologického podloží, které se nachází pod komplexem Machu Picchu.

Některé ze zlomových linií směřují na severovýchod a jihozápad, jiné na severozápad a jihovýchod. Z ptačího pohledu vytvářejí tvar „X“, který se nachází pod Machu Picchu. 

V oblasti tektonických zlomů mohli Inkové využít prasklých kamenů, které bylo možné snáz opracovat | zdroj: Profimedia

Z mapy je patrné, že Machu Picchu vzniklo mezi různými geologickými oblastmi i to, že orientace jeho různých částí a materiály braly tyto zlomy v potaz.

Místo je díky svému umístění izolované od sesuvů lavin i půdy. Zlomy, na nichž Machu Picchu stojí mohly sloužit k zásobování vodou. Pomáhaly také odvádět vodu během vydatných srážek nebo tání sněhu či ledovce.

"Bez znalosti frakturovaného podloží by nebylo nemožné vybudovat tak vysoko v horách podobné sídlo," sdělil k poznatkům svého týmu  profesor Menegat.

Menegat upozornil, že Inkové stavěli v místech tektonických zlomů i na jiných místech. Důvod byl prostý: Nacházel se v nich dostatek kamenů, který jim poskytl snadno dostupný stavební materiál.

Závěry zveřejnila na konferenci Geological Society of America.