Nazca je nenápadné město v jihozápadním Peru. Je hlavním městem stejnojmenné provincie v regionu Ica.

Stejnojmenná pláň, náhorní plošina Nazca, má rozlohu 500 kilometrů čtverečních. Planina je dnes vyprahlou pouští, ale v období před naším letopočtem a v prvních stoletích letopočtu byla indiány z kultury Nazca využívána k zemědělství.

I tato kultura je sama o sobě záhadná, protože zmizela a nedochovaly se po ní písemné památky. Jediné, co po indiánech zůstalo, jsou stovky obřích obrazců s rozlohou až několik desítek metrů čtverečních.

Tyto geoglyfy (obrazce vytvořené na zemském povrchu) znázorňují lidské postavy, ryby, ptáky, hmyz a další zvířata. Jedním z nejznámějších takových geoglyfů je například kolibřík. Na místě jsou rovněž spirály, geometrické útvary a dlouhé, rovné linie o délce několika metrů.

zdroj: YouTube

Obrazce vznikly tak, že bylo odstraněno deset až dvacet centimetrů tmavé povrchové horniny. Pak se objevil podklad z vápence či pískovce. Je obdivuhodné, že indiáni vytvořili obrazce, aniž měli možnost pohledu z výšky.

Umělá inteligence v akci

Dalších 143 geoglyfů objevili v Nazce vědci z japonské Jamagatské univerzity. Při průzkumu využili satelitní snímky s vysokým rozlišením. Výsledky nechali analyzovat umělou inteligencí od IBM, která v čarách hledala vzory. Nalezla je.

Mezi nově objevenými výjevy jsou lidské postavy, hadi, ryby, a dokonce opice. Takové motivy už byly viděny dříve. Netypickým geoglyfem je ale dvouhlavý had, který požírá dva lidi. Nebo lidská postava s neobvykle hranatou hlavou a holí v ruce.

Podivný humanoid z planiny Nazca | zdroj: Jamagatská univerzita

Nově objevené geoglyfy indiáni vytvořili v době 100 let před naším letopočtem až 300 našeho letopočtu a badatelé mají za to, že přispěly k tomu, aby byl pochopen jejich účel.

Badatelé rozdělili obrazce do skupin B a A. Do skupiny A patří geoglyfy kratší než 50 metrů. Do Skupiny A ty, které délkou přesahují 50 metrů. Mezi nimi je i jeden z největších geoglyfů – měří přes 100 metrů.

Vědci mají za to, že obrazy v kategorii A, často znázorňující zvířata, sloužily ke komunikaci s božstvem, k rituálním účelům, při kterých indiáni rozbíjeli hliněné nádoby.

Menší geoglyfy ze B byly nalezeny podél cesty, což badatele vede k předpokladu, že sloužily jako navigace na cestě k větším geoglyfům, kde se odehrávaly obřady.

Dříve někteří badatelé šířili teorie o astronomickém kalendáři, zavlažovacím systému, nebo o výtvoru mimozemské civilizace.

Chátrající dědictví

Geoglyfy patří do světového dědictví UNESCO. Tento světový poklad však chátrá. Příčinou je eroze půdy.

Tým na místě pokračuje v pátrání po dalších obrazcích. "Stále je co objevovat," upozorňuje Masato Sakai, profesor kulturní antropologie a archeologie na Jamagatské univerzitě, který začal geoglyfy zkoumat v roce 2004.

Zdroj:ScienceAlert