Nové studie mohou zmírnit obavy, že imunita vůči koronaviru je jen přechodná, jak to bývá u virů, které způsobují běžné nachlazení. Vědci dospěli k závěru, že může být dlouhodobá - když ji organismus spustí.

Buňky se skvělou pamětí

Imunologové z Washingtonovy univerzity v americkém městě St. Louis zkoumali, jak reagují na virus SARS-CoV-2 paměťové buňky. Dobrovolníkům odebírali a analyzovali kostní dřeň a B-lymfocyty (základní buňky protilátkové imunity, které vznikají a dozrávají v kostní dřeni).

Celkem výzkumníci studovali 77 infikovaných lidí. Při tom se ukázalo, že i sedm měsíců po prvních příznacích nemoci byly paměťové buňky většiny z nich schopné koronavirus rozpoznávat.

Dosud imunologové spoléhali na měření hodnot protilátek v čase po nákaze. Protilátky se skládají z molekul, které jsou schopné odhalit a neutralizovat virové částice. Vylučují je buňky v reakci na prvotní infekci. Úrovně těchto protilátek však rychle klesají poté, co se člověk vyléčí. Vědci tak dospěli k odhadu tříměsíční imunity.

Již dříve však experti upozorňovali, že další důležitá složka imunity, buněčná paměť, si bude nový koronavirus pamatovat dlouho po tříměsíční lhůtě. Nynější studie tuto skutečnost naznačuje prozatím s nejvyšší jistotou. Ukazuje, že buňky, které si uchovávají virus v paměti, přetrvávají a mohou chrlit protilátky, kdykoli je to nutné.

Vedle studie expertů ze St. Louis se paměťovými B lymfocyty a jejich reakcí na koronavirus zabývali také výzkumníci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku. Zjistili, že tyto buňky pokračují ve zrání a posilování paměti ještě nejméně 12 měsíců po nemoci. 

„Lidé, kteří byli infikováni a očkováni, mají úžasnou odpověď na infekci, úžasnou sadu protilátek, protože si své protilátky stále vyvíjejí,“ řekl deníku The Washington Post vedoucí studie publikované na webu bioRxiv, imunolog Michel Nussenzweig. „Taková imunita vydrží opravdu dlouho,“ dodal  a připustil, že může trvat třeba celý život.

Vědci míní, mutace mění

Poznatky ze zmíněných studií nicméně neznamenají, že dlouhodobou imunitu budou mít všichni lidé, kteří onemocnění prodělali. To ilustrují i ti, u kterých ve studii nebyly imunitní buňky zaznamenány.

Někteří lidé také prodělali onemocnění opakovaně. Potvrzených případů opětovné nákazy je málo, což naznačuje, že reinfekce je okrajový jev. I kdyby však reinfekce postihovala jednotky procent populace, za deset let ji mohou být vystaveny stovky tisíc lidí.

Nejistá je vytvořená imunita ve vztahu k mutacím koronaviru. Současné vakcíny jsou proti mutacím ještě účinné (schopné zabránit nemoci covid-19). Tato účinnost však s postupujícím množstvím mutací klesá.

Pokud tedy nebudu lidé přeočkováni, nebo pokud nedostanou posilovací dávku očkovací látky, imunita vytvořená vakcínami nejspíš časem výrazně poklesne. A dá se předpokládat, že stejný dopad budou mít mutace také u imunity vytvořené proděláním choroby.